Všeobecný základní příjem

Anotace: Všeobecný základní příjem: Utopie, nebo řešení? Článek o osvětlení nového fenoménu.

Civilizační minimum - Všeobecný základní příjem

V posledních několika měsících se do různých českých médií dostala dosud neznámá celoevropská iniciativa za všeobecný základní příjem (dále jen VZP). Tato iniciativa představuje obrovské aktivistické vzedmutí občanů z celé Evropy s vrcholícími kampaněmi ve Švýcarsku a Německu. VZP vyburcoval do ulic tisícovky lidí, kteří demonstrují, nebo demonstrovali za jeho zavedení a již bez nadsázky desítky tisíc, podepsali v různých státech petice na podporu tohoto socioekonomického opatření (Švýcarsko - 126 tisíc podpisů, Německo - 20 tisíc podpisů, Chorvatsko - 10 tisíc podpisů, Francie - 15 tisíc podpisů) a to navzdory čerstvosti této iniciativy a nápadů. Švýcarská odnož iniciativy předala sesbírané podpisy švýcarské vládě a ta vyhlásí závazné celonárodní referendum, v němž Švýcaři rozhodnou o přijetí, či zamítnutí legislativního návrhu VZP.

 

Co je VZP?

Jde o desítky let starý socioekonomický koncept, který se dostává do popředí nyní, v době krize neoliberalismu a v době, kdy Evropa je doslova na pokraji humanitární krize (Červený kříž, Velká Británie). Základní definice VZP zní jako čirá utopie: Každý měsíc vyplácet každému občanovi takový obnos peněz, aby z něho dokázal vyžít. Je to nebezpečná ekonomická a společenská utopie, nebo řešení obrovské řady problémů, které před námi stojí?

Unikátností tohoto konceptu je, že ho podporují strany a osobnosti napříč politickým spektrem: neoliberální ekonom Milton Friedman a liberální ekonom Friedrich Hayek, republikánští a demokratičtí guvernéři Aljašky, pravicová Demokratická strana Kypru a marxistická Pokroková strana pracujícího lidu Kypru, Vlastimil Tlustý z ODS, KSČM, Pirátská strana, Strana zelených, norská pravicová Liberální strana, norská Zelená strana a komunisté z Rudé strany Norska, frakce německé CDU/CSU, němečtí Zelení...

 

VZP je obnos peněz ve výši nejlevnějšího spotřebního koše - tedy tolik peněz, aby byl jednotlivec schopen pokrýt náklady na nejlevnější bydlení a nejlevnější potraviny, vodu a elektřinu. V případě České republiky se hovoří o cca. 9 500 Kč, ve Švýcarsku jde o 2 500 švýcarských franků (asi 50 000 Kč).

 

Koncept VZP má různé verze, některé říkají, že by tyto peníze měl dostávat každý, jiní říkají, že by je měli dostávat zletilé osoby a další zastávají nutnost 3 podmínek (člověk musí posílat své děti do školy, platit zdravotní pojištění a nebýt ve výkonu trestu).

 

Se zavedením VZP dojde ke zrušení části starobních a invalidních důchodů, k úplnému zrušení přídavků na děti, podpory v nezaměstnanosti, porodného a dalších dávek. To společně s propuštěním části státní byrokracie zajišťující fungování stávajícího problematického systému, lepším výběrem daní a pronájmem prostor a budov v současnosti užívaných do budoucna zbytečným byrokratickým personálem, zajistí ufinancovatelnost tohoto systému. Tím padá první z dvou hlavní výtek - tedy neufinancovatelnost. V podstatě dojde k sjednocení sociálních dávek/důchodů do jedné jediné jednotné dávky a tím dojde k zeštíhlení státní správy, snížení nákladů státu, objektivnímu zlepšení socioekonomické situace mnoha lidí a situace ve společnosti.

 

Druhá a velice logická výtka vůči programu VZP je otázka "lenosti" a "prochlastání/prožrání" VZP. Většina lidí se domnívá, že když člověk bude dostávat peníze "za nic", že zleniví, vykašle se na práci atd., experimenty s VZP, nejen, že nepotvrdili tuto thesi, ale dokonce dokázali naprostý opak. Tím experimentem byl program BIG - Basic Income Grant, v namibijské vesnici Otjivero-Omitara. Vesnice nacházející se v oblastech někdejších holandských kolonií a obklopena statky potomků holandských kolonistů se v letech 2008-2012 stala předmětem rozsáhlého sociálního experimentu provedeného iniciativou BIG (experiment měl původně trvat jen do konce roku 2009). Tento experiment dle vyjádření představitelů BIG předčil očekávání i těch nejoptimističtějších organizátorů. Od ledna 2008, až do roku 2012 vydávala iniciativa BIG z peněz, které shromáždila od dárců, katolické církve, odborových svazů a evropských humanitárních organizací, peníze obyvatelům malé a zbídačené vesničky Otjivero-Omitara. Na začátku šlo o 100 namibijských dolarů (tehdy cca. 9 euro) na hlavu, ke konci programu to kleslo na asi 70 dolarů na hlavu. Holandští a němečtí latifundisté žijící v okolí Otjivero-Omitara mluvili shodně:"Černoši to prožerou a prochlastaj, je to plýtvání penězi...". K nemilému překvapení stereotypně uvažujících statkářů "černoši to neprožrali a neprochlastali", ale dokonce je tyto peněžní příspěvky vybičovali k ekonomické aktivitě. V sociální oblasti došlo k prudkému nárůstu školní docházky (z 51% na 92%, míra neúspěšnosti školáků klesla z 40% na 0%), prudkému snížení chudoby (z 67% na 17%), prudkému snížení podvýživy dětí (z 45% na 10%), výraznému snížení kriminality (pytláctví a nelegální chov klesl o 42%, kapsářství a drobná kriminalita o 20-25%), zpětinásobili se příjmy místní zdravotní kliniky, zaměstnanost stoupla z 45% na 55%, místní ženy se staly ekonomicky nezávislejšími na mužích a mnohe se staly živnostnicemi, zejména v textilní výrobě, muži pro změnu společně ušetřili na stavbu cihelny, která dodnes funguje a prosperuje, ve vesnici vznikl nový trh a došlo k propojení vesice s okolními městy a obchodem. Čísla a zkušenosti totálně rozprášily výtku o zlenivění lidí. Namibijská vláda sice projekt chválila, ale kvůli nastávající ekonomické krizi odmítla jeho zavedení (podle propočtů by tento projekt stál asi 2-3% HDP, ale náklady by se postupně snižovaly).

 

Jaké dopady může mít VZP v Evropě?

V Evropě, stejně jako ve zbídačené jihoafrické Namíbii, může mít VZP prakticky jen positivní výsledky. Pokud by snad došlo k nárůstu nezaměstnanosti, půjde především o přežívající skupiny pásových dělníků s nimiž jejich sebestřední a egoističtí (zejména čeští) manažeři zametají podlahu. Tito dělníci budou moci žít z VZP, nebo si založí živnost a v podnicích je nahradí robotizace a automatizace, čímž dojde zase k významné investici ze strany soukromého sektoru do technologií a vědy.

Starý a složitý sociální systém zanikne a nahradí ho podstatně jednoduší a jednotnější systém VZP. Příští rok bude VZP zavedeno na Kypru po konsensu pravicové vlády a marxistické opozice. Zavedení ve Švýcarsku, pokud si to tamější obyvatelé odhlasují, bude představovat významný triumf v boji za VZP, protože autorita švýcarského zavedení donutí i další státy toto zavést. Jistě, nepůjde o malé peníze. V závislosti na druhu VZP se bude v ČR jeho cena a výdaje pohybovat od 600 mld. do 1.1 bil. Kč (od zavedení jen pro zletilé a s civilizačními podmínkami ve výši 9 000 Kč, po plošné zavedení bez podmínek pro všechny ve výši 10 000 Kč.). Dlouhodobě pak klesnou náklady spojené s tímto systémem, roztrhne se pytel se živnostnictvím a drobným podnikáním, dojde k nárůstu HDP a dostaneme se z celé řady krizí před nimiž stojíme. Dostaneme se i z důchodové krize, která vznikala za vlády sociální demokracie a prohloubila ji vláda české pseudopravice.

 

Zdroje:

http://www.bignam.org/BIG_pilot.html

http://en.wikipedia.org/wiki/Basic_income

http://www.basicincomeinitiative.eu/