Sýrie a spol. II. část

Anotace: No tě péro, já jsem prorok!

Úvod:

Musím říci lidi, nikdy jsem si nemyslel, že budu mít tak prorocké vize (bohužel) o tom co se děje a bude dít na Blízkém východě, zejména pak v Sýrii a Iráku. Dnes (21. července 2014) jsem se zpětně podíval na svou úvahu "Sýrie a spol." z konce srpna 2013 a uvědomil jsem si, že jsem nejspíše věštil lépe než, kdejaká televizní "věštkyně". V této úvaze krátce zrekapituluji události měsíců minulých a co to pro nás, Evropany 21. století, znamená.

Co se stalo posledně a od posledně?

Svůj článek z 27. srpna 2013 jsem napsal v přímé reakci na teroristické chemické útoky v Ghoutě provedené neznámou skupinou. Při těchto útocích zemřelo mezi 281 (francouzská zpravodajská služba), až 1,729 (Syrská svobodná armáda) lidmi, převážně civilisty. K útoku došlo na okraji Damašku, pár mil od hotelů, kde bydleli zbrojní inspektoři OSN a pár mil od vládních čtvrtí. Fakt, že Sýrie posléze úplně zničila svůj arzenál chemických zbraní nasvědčuje tomu, že chemický útok provedli spíše povstalci. Když jsem článek na konci srpna 2013 psal, síly jednotlivých stran v Sýrii byly relativně vyrovnané, byť "demokratičtí povstalci" už dostávali přes hubu. Syrští "povstalci" z FSA versus Syrská arabská armáda a její spojenci versus Islámský stát Iráku a Levanty.

Sýrie a Irák dnes.

V současné době, pokud jde o rozlohu, syrské vládní síly ovládají cca. 50% území, ale na něm se nachází 60-70% obyvatel a drtivá většina průmyslu, civilní i vojenské infrastruktury a dalších zařízení. Od napsání původního článku rovněž proběhli presidentské volby v nichž drtivá většina obyvatel, kteří se jich účastnili, dala hlas presidentu Assadovi. Do jaké míry byly demokratické a férové, to je těžké říct. Že však Syřané dnes chtějí jednoho diktátora spíše než tisíc krvelačných hrdlořezů, to je naprosto nezpochybnitelný fakt a to dokonce podle analytiků ČT (a to už je co říct!!!). Skončilo tříleté obléhání Homsu, "hlavního města syrské revoluce", kde propukly první protivládní demonstrace a odkud se poslední povstalecké jednotky stáhly v květnu 2014. Jedno z největších měst Sýrie se změnilo v čisté ruiny a lidé začali vypovídat:"Zpočátku jsme měli aspoň nakládanou zeleninu, pak ale přišli rebelové a vše nám sebrali. Hledali cokoliv; mouku, bulgur nebo rýži. Přišli více než třicetkrát, vloupali se a mířili na nás zbraněmi. Je to strašný pocit, když se vzbudíte a někdo vám míří do tváře zbraní,” vzpomíná Ajmán. Syrská arabská armáda, Syrská republikánská garda, Hizballáh, Národní obranné síly, křesťanské a alawitské milice a další skupiny dosahují vítězství i u největšího syrského města, Aleppa (Halab). V květnu po dvanácti měsících prorazili blokádu hlavní věznice. V červenci SAA přerušila poslední tři hlavní zásobovací trasy povstalců a od minulého roku soustavně obkličuje hlavní jádro povstalců v Halabu. Dle vyjádření Los Angeles Times, polovina povstalců už uprchla z města a většina průmyslových čtvrtí je v rukou vládních vojsk. Vláda už oznámila chystané záměry na obnovu ekonomiky po osvobození průmyslových oblastí Aleppa.

Ale nejsou zde jen dobré zprávy. Ve významném kraji/městě Deir ez-Zor, teroristická vojska Islámského státu Iráku a Sýrie (dnes Kalifátu/Chalífátu) rozdrtila povstalecké jednotky "umírněných islamistů", pozabíjeli povstalecké velitele a začala šířit vlastní vládu teroru a systematického vraždění. Radikální islamisté z "Fronty al-Nusra" byli vyvražděni ještě šílenějšími islamisty z "kalifátu". Místního velitele "al-Nusry" popravili vojáci Islámského státu a zajistili 90% kraje Deir ez-Zor. Asi by se hodilo zmínit, že jen pár měsíců předtím byl Islámský stát v Deir ez-Zor rozdrcen a donucen k ústupu (únor 2014)... a nyní tomu tam fakticky vládne.

V Iráku, který jako by byl pupeční šňůrou napojen na Sýrii, začaly v prosinci 2013 tragické události, které došly svému vrcholu v červnu 2014, ustanovením kalifátu pod hrůzovládou samozvaného islámského kalífa, teroristy a vraha, Abu Bakr al-Bagdádího. V prosinci 2013, jednotky ISIS obsadili velkoměsto Fallúdža a začali obléhat Ramalláh. Dlouho bylo ticho po pěšině a pak zahájili společný koordinovaný útok s baasistickými povstalci (jedna z věcí, kterou jsem v prvním článku předpovídal a obával se jí!). Baasisté pod vedením Izzata Ibrahim ad-Doura (někdejšího tajemníka Revoluční velitelské rady Iráku a vůdce Nejvyšší velitelské rady džihádu a osvobození) se spojili s Islámským státem Iráku a Sýrie vedeným Abu Bakr al-Bagdádím. Vznikl tak ten nejodpornější a nejjedovatější možný koktejl jaký si lze jen představit. Proti 15,000 povstalcům spojených vojsk baasistů a islamistů stálo přes 100,000 vojáků pravidelné irácké armády. 90,000 z nich dezertovalo a zbytek byl pozabíjen nebo popraven teroristickými vojsky. Velkoměsto Mosul, včetně místní pobočky centrální banky s půl miliardou dolarů a místní vojenské základny jakož i ropné terminály, rodiště Saddáma Hussajna, ropovody, plynovody a další strategická infrastruktura padli do rukou teroristů, kteří začali budovat svůj vlastní stát, falešně se hlásící k odkazu, kdysi vysoce vyspělého a civilizovaného abbasidského kalífátu.

Pravda, spojení sekulárních baasistů, navíc vedených sufijským muslimem s Islámským státem Iráku a Sýrie bylo čemu by NIKDO neuvěřil, že je možné, ale to nemení nic na faktu, že současný prů*er, který v Iráku panuje je přímým důsledkem neoprávněné agrese ze strany USA a tzv. koalice. Na územích ovládaných "kalifátem" se sice obnovuje infrastruktura, elektrické rozvody a obnovuje bezpečnost, ale naoplátku jsou lidé zbaveni veškerých práv, křesťané a šiíté, ale i umírnění sunnité zabíjeni, muži se nesmějí holit, ženy musí být úplně zakryté.

Libye dnes - demokracie či chaos?

Chaos. Jinak se situace v Libyi nedá popsat. Naprosto dokonalé a výstižné slovo pro stav věcí, který panuje v libyjské republice na severu Afriky. Ve chvíli, kdy píši tento článek, islamistické teroristické milice se opevňují, aby mohly bojovat s vojsky pučistického generála Haftara, který získal na svou stranu obyvatelstvo a velkou část armády, zatímco zbytek podporuje islamistického premiéra, který má i rozbroje s islamistickými milicemi. Před třemi lety a jedním dnem začala bitva o Tripolis v Libyi, kdy islamističtí teroristé vedení Abdel Hakim Belhadžem zaútočili na libyjské hlavní město a po osmi dnech bojů sesadili čtyřicetlet trvající vládu Muammara Kaddáfího. Tři roky uplynuli od povstaleckého vítězství v Tripolis a takřka tři roky od zavraždění Muammara Kaddáfího a jaká je situace v Libyi? Zmar, chaos a rozvrat! Už v únoru se generál Hafter pokusil o puč. Premiér Ali Zeidan to komentoval slovy, že "je to šílenství". Nedávno sesazený premiér Ali Zeidan vyslovil v červnu podporu generálu Haftarovi. A to nemluvím o faktu, že některé části libyjského ropného průmyslu ovládají teroristé, ekonomika země se dál propadá a ještě se ani zdaleka nedostala na předválečnou úroveň, tím spíše ne životní úroveň obyvatel. A to jsem ještě ani nezmínil Kaddáfího stoupence ze "Zeleného odboje Libye", povstalecké skupiny usilující o návrat k předrevolučním dobám. Ti maji mezi pěti, až třiceti tisíci bojovníky. Haftar má armádu. Islamistické milice několik desítek tisíc bojovníků. Vláda už nemá žádnou autoritu. Gratuluji USA, Francii a Velké Británii ke špičkové práci v Libyi! O něčem taky svědčí fakt, že v posledních volbách v Libyi šlo hlasovat 18% lidí (v prvních volbách po pádu Kaddáfího hlasovalo 60% lidí). Deziluze na druhou.

Krátce k Egyptu.

Situace v Egyptu se uklidňuje. Vláda teroristů z Muslimského bratrstva byla sesazena, v demokratických volbách zvítězil populární generál al-Sisi, který začal rozsáhlé politické a ekonomické reformy k obnově země (počínaje tvrdým snižováním platů ministrů, generálů ale i jiných státních zaměstnanců, až po zrušení dotací na potraviny, ale chystá se i navýšit výdaje na školství a zdravotnictví). Al-Sisi získal přes 90% hlasů a byl vítán statisícovými davy svých stoupenců, kteří ho považují takřka za osvoboditele a zachránce Egypta přes islámským terorem.

Co budoucnost?

Zkusím zase věštit z pomyslné věštecké koule, i když nyní to bude složitější, protože zatímco v Sýrii povstalci a teroristé prohrávají ve prospěch vládních vojsk, v Iráku dostává tamější armáda na p*del od vojsk "kalifátu". Na druhou stranu, už nyní se objevují rozpory mezi silami samozvaného kalifátu. Baasističtí vojáci odmítají masové vraždění a násilí jaké páchají radikálové kolem al-Bagdádího. Několik Hussajnových generálů se dalo slyšet, že "při první příležitosti nakopou IS do zadku". Zatím však musí spolupracovat pokud mají porazit společného nepřítele - nenáviděnou, slabou, šiítskou vládu v Bagdádu. Lze předpokládat, že Irák zanikne. Rozpadne se na několik celků, protože na severu už se Kurdové chystají k referendu o samostatnosti (a podporuje je v tom izraelský premiér dle principu Divida et Impera). Sýrie se snad udrží pohromadě, již nyní, ale západní státy v Sýrii byli drtivě poraženy - jejich zájmy zanikly, president Assad je nadále populární (i dle analytiků CIA a NSA) a loutkové vojenské jednotky západu byly zničeny. Velké obavy ve mne vzbuzuje případný návrat "evropských dobrovolníků" a nemám teď na mysli křesťanské Řeky, Rusy, Ukrajince, Srby a další, kteří odjeli bojovat za Evropu proti teroristům do Sýrie. Mám teď na mysli "Francouze", "Brity", "Němce" a další arabské teroristy s evropskými pasy a občankami (zrovna nedávno policie ČR zadržela arabského teroristu a dobrovolníka, který bojoval v Sýrii a po návratu do Německa se dopustil vraždy a zkusil utéct přes území ČR). A takových magorů je tam nejméně 3,000 (oproti původnímu odhadu asi jednoho tisíce).

Tento citát jsem našel na facebooku:"Během 40let zkorumpované assadovské diktatury mohly naše ženy nosit jakékoliv oblečení chtěly, naše kostely byly opatrovány, naši duchovní mohli volně kázat, na ulicích byl klid, děti si mohly venku hrát. Máme tři roky svobody a demokracie... a země je v troskách."

Takže lidi... zase za rok a snad už bez kalifátu a samozvaných syrských povstalců.

Pár linků.

http://en.wikipedia.org/wiki/Syrian_Civil_War#mediaviewer/File:Syrian_civil_war.png

http://en.wikipedia.org/wiki/Siege_of_Homs

http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/roky-jsme-jedli-listy-ze-hrbitova-lici-prezivsi-z-homsu/r~8e2c0d4edc1411e38a6d0025900fea04/