Pár slov pro knihu...

Anotace: Ačkoliv by mnohý nemusel souhlasit se zařazením tohoto textu, tak já osobně vhodnější sekce a kategorie nenašel, neb text je založen na úvaze a obsah je vlastně shrnutím momentální smutné situace.

                Čtenářská gramotnost mezi českými studenty neustále klesá. Studenti vlivem televize a internetu přestávají jevit zájem o informační a zábavné médium, kterým jsou knihy. Důvodem pro tuto skutečnost je to, že kniha vyžaduje aktivní zapojení čtenáře a následnou zpětnou vazbu. Právě z tohoto důvodu se dnešní student oprostí od reality raději hrou či filmem, neb ty po něm ničehož nechtějí.

                Vina však nespočívá pouze na bedrech studentových. Ten je vinen pouze tím, čím je vinen snad každý, to jest leností. Buďme však upřímní a pravdivě si přiznejme, že takových je nás většina. To, co odliší čtenáře od ostatních, není jeho píle, ale vědomí toho, že kniha poskytuje mnohem více, než kterýkoliv film. Vždyť kde jinde si může člověk v rámci své osoby užít krásy jazyka, filozofie, vědy a mnohých jiných zajímavostí, které jsou navíc okořeněny jeho vlastní fantazií?

                Ostatní, kdož jsou tomuto vinni, bývají povětšinu opomíjeni. Jsou to ti, kteří by měli ukázat dítěti či studentovi krásy literatury. Jinak řečeno, jsou to naši rodiče a kantoři. Důvod, proč tomu tak nečiní není odlišný od důvodu studentova. Dnešní rodič či kantor volí stejně jako student cestu nejnižšího odporu. V dnešních dobách má rodič více možností, jak ukonejšit děti a získat trošku kýženého klidu, a tak jich využívají. Je přece mnohem snazší posadit malé dítě před televizi, tablet či notebook, než si s ním sednout nad obrázkovou knihu a pomalu ji pročítat i s ukazováním jednotlivých obrázků, nemluvě o předčítání dětí rodičům. Toto jest první kámen úrazu.

                Tím druhým  jsou kantoři, kteří opět hnáni svou leností, nechávají studenty číst pouze díla, kterážto mají sami v oblibě, neb tak mají mnohem méně práce, jelikož nemusí připravovat ničehož nového. Navíc prověřování, zdali student knihu opravdu četl není nikdy tak důkladné, aby přistihl ty, kteří pouze nastudovali obsah z nějaké internetové stránky, či jiného zdroje. Dalším problém u kantorů jest, že se nesnaží podpořit studenta v rozvoji literárního cítění. To mizivé procento čtenářů, které je mezi dnešními studenty, bývá povětšinu čtenáři mainstreamu, o který se však pouze nemnohý učitel zajímá.  Student pak z důvodu nedostatku diskuze nad knihami, které opravdu čte, domnívá, že tyto bestsellery patří mezi kvalitní literaturu. A tak se dnes v lavicích ročníků, kde se dříve nacházela díla od Huga, Dostojevského, Seiferta či jiných velikánů,  nalézají knihy od Meyerové, Nesba, Paoliniho atd. Avšak, buďme rádi alespoň za ně.