Ptáče

Ptáče

Anotace: Mnohé z nás už někdy potkal pocit prázdnoty, pocit úzkosti a všeho toho okolo, Ptáče je kraťoučký text věnující se nejen těmto pocitům.

   Má mysl bolí, mé srdce pláče, proč tomu tak je, ví jenom ptáče. To, které sedí naproti na střeše. Ví to, nebo to neví? Snad raději, aby to nevědělo, bylo by také plakalo. Ne kvůli tomu, kvůli čemu pláče srdce mé, snad spíše kvůli mne. Snad ze mne by bylo smutné a plačtivé a pomýšlelo by na bolest, jaká se v srdci zjevuje. Vzlétnouti by nemohlo, neboť pro slzy na srdci by svět viděti nemohlo, bylo by bývalo zatraceno a v zemi ztraceno, zapomenuto, nikým nechtěno, všemi zavrženo, všemi zapovězeno, zapomenuto. Proto snad raději nevzlétává, snad raději sedí na té střeše a rozhlíží se kolem sebe, hledá někoho, hledá něco, čím by si pomohlo. Něco, s čím by mohlo svůj smutek srovnat a zjistit, že na světě jsou hlubší smutky a že smutek, který jej provází, je nijaký. Je zbytečný a nebezpečný, ptáče snaží se vzletět, ale křídla jako by mu byla přistřižena, poposkočí kousek a hned se zas vrátí, krok vpřed, dva kroky vzad. Nemůže couvat, hrana vzadu je ostrá, za ní není nic, nic, co by nabízelo východisko, je zde prázdnota, pohlcující a silná, čekající na svou další oběť. Tolik obětí, kolik již polknula, tolik smutku, kolik vyzařuje, tolik zklamání. Láká k sobě a šeptá ptáčeti do ucha, snad aby skočilo, snad aby ukončilo své rozmýšlení a udělalo to, co po něm tato Temnota žádá. Aby se vnořilo do té nekonečné temnoty a už nikdy se z ní nevynořilo. Aby bylo polknuto a Temnota se zase na okamžik nasytila, než vyhlédne svou novou oběť. Snad našeptává ptáčeti, aby vzlétlo, a dává mu falešné naděje, že všechno bude dobré, jen musí vejít do jejího objetí, stačí vzlétnout, udělat ten krok, ale ptáčeti se nechce. Neví, co ho tam čeká, ví, že to není nic dobrého, cítí ten neskutečný chlad, který z těch útrob vychází, nevidí tam žádného světla, ničeho, co by mu pomohlo najít cestu pryč. Nevidí zde nic, nikoho, pouze Prázdnotu, která se rozšiřuje a obepíná celou střechu kol kolem a čeká, až dosáhne svého. Až zvítězí, neví, že ptáče chce odporovat, a že raději, než aby tam skočilo, bude se trápit na střeše, kde pojde snad hladem, snad smutkem, snad nechá své srdce vykrvácet, snad bude doufati v záchranu, která nikdy nepřijde.

Autor The Last One, 07.04.2018
Přečteno 242x
Tipy 1 ... Tip / Supertip
Poslední tipující: Iva Husárková
ikonka Komentáře (0)

Komentáře
© 2004 - 2019 liter.cz v1.4.5 | Facebook, Twitter