O štěstí a tak... přání nejen vánoční

Štěstí má mnoho tváří. Může vyrůst z jednoho milého pohledu, vlídného slova. A může být ovocem neúnavné práce a dřiny, ducha i těla. Podle toho by mělo vypadat i jeho trvání: úsměv a krátká radost, úsilí roků a trvalá odměna. Jenže v emocionálním životě se nedá vážit na jednoduchých váhách s číselným označením. Očekávaná bohatá odměna za dlouhou poctivou práci či snahu se může zvrtnout v pravý opak klidu mysli a šťastných chvil. Od pradávna se neznámému nepříteli lidského štěstí říká Osud. 

 

Setkání s dobrým člověkem, jehož dobrota je vyjádřena činem, pohladí mysl a vyvolá pocit sblížení s druhými, v tuto chvíli opravdu bližními. Jsme-li svědky činu velké, životu nebezpečné obětavosti, pak nás prostoupí pocit úcty. K sebeobětavému jedinci, i tak trochu radost nad tím, že mezi námi, lidmi, se může zrodit takový čin.

 

 

Dobro, tak jako zlo, se šíří do svého okolí. Jenomže zlo dovede rozbouřit emocionální hladinu silněji, často do ničivé zuřivosti; neseme v sobě prastaré dědictví velmi tvrdých dob, a nikdy je nevymažeme. Mezi dobrem a zlem je zásadní nerovnováha v dosahu činnosti. Jeden zlý, špatný nebo nesmyslný čin vymaže dlouhou řadu dobrých a rozumných činů. Právě tak i lhostejnost či přezíravost kohokoliv z nás ke špatnosti. Nikdo nejsme dokonalý. Ale bohužel, mýlí se lidé dobré vůle, kteří prohlašují všechny lidi za napravitelné, v náboženském pojetí za spasitelné. Jsou lidé vnitřně nepřístupní jakýmkoliv projevům dobré vůle, i když navenek dají najevo chvilkovou změnu, a mohou být i inteligentní. Vysmějí se nám... 

 

A pak je tu lidská důstojnost, jež vyplývá ze vztahů mezi lidmi. To je, proč jsem se odhodlala tuto úvahu sem vložit : Je krásné uvěřit v sílu přátelství, kdy city a myšlenky jsou život povzbuzující, kdy soudržnost nemusí být ve shodě názorů, ty se mohou lišit, ale v nastolení a ochraně lidské důstojnosti a slušnosti.

 

A tak mi, prosím, dovolte popřát u nastávajících svátků Vánoc spolu s příchodem Nového roku víru, že skutečné přátelství je možné najít a prožít. Přestože je vzácné. Nejvzácnější.

 

 

Děkuji.