Bez názvu a bez významu

Anotace: už nemůžu:(

Nebudu předstírat, že to bylo vnuknutí či empatie, co mě dohnalo zamýšlet se tímto směrem. Byla to spíš dlouho táhnoucí se bolestná krize. Jedna z těch, co se přikradou a těma odpornýma špinavýma prackama vás mačkají na zeď plnou významných i nic neříkajících nápisů, podpisů a ornamentů, dokud jim nedáte, co chtějí. Ale co vlastně chtějí? Ví to někdo? Já ne a možná proto mi ta její škrtící ruka vrostla do těla. Co teď? Co dělat v situaci, kdy všechno, co by mohlo pomoci bude zaručeně špatně? Nedělat nic? Ale to je přece taky nemožné. Nedělejte nic a roztrhá vás to zevnitř /ať je to duše, svědomí, bolest, naděje... cokoliv/. Nebudete se sebou moct vydržet, budete se nenávidět za tu neschopnost...

Tak co uděláte?

Autor JamieJ, 07.06.2007

Přečteno 367x

Tipy 0

Komentáře (2)

Komentujících (2)

Doporučit (0x)

Tisk

Komentáře

Tak nejdřív bych Ti chtěla poděkovat, protože jsi jediná, kdo mi odpověděl.

Měla jsem stejný názor jako Ty...Jasně, můžeš se nechat roztrhat a někdy to asi ani jinak nejde, ale já jsem zjistila, že to, co bylo u mě nejhorší, byla lež. Lhala jsem si, bála se řešení, které by mě v jednom ohledu zbavilo naděje a v druhém by mi ji zase vrátilo...bylo to těžké, ale já nakonec řekla pravdu. Pravda je nejlepší zaklínadlo na světě /a když ji řekneš, tak Tě nepodrazí/

01.09.2007 17:19:00 | JamieJ

co uděláme?.....necháme se roztrhat, protože jsme stejěn tak moc bezmocní, že to vlastně ani jinak nejde.....protože jsme tak maličcí oproti té "velké ruce" co nám roste z břicha....a co ty?...máš na to nějakou odpověď?

01.09.2007 15:23:00 | Lisa Kloboučková

Bez názvu a bez významu

Bez názvu a bez významu

Uživatel

» Přihlásit se

» Registrovat

Autoři online (4+2)

Návštěvnost