Tužba..

přeji hodně něhy,tolik jí dáváme a tolik po ní toužíme..

09.12.2007 15:16:00 | aluša

Krásně napsaná úvaha, opravdu, že jo!

19.07.2006 22:26:00 | Santinan Black

Ano, zajímavá úvaha i návod.

24.06.2006 16:31:00 | weitinger

zajímavá a moc krásná uváha ;)

26.04.2006 21:06:00 | Agnesita

nevím, prostě úúúžasný. stručně jasně řečeno. ;-)

03.04.2006 19:26:00 | Martyn

krásný... opravdu je to tvůj případ, krtico? něha přec patří k životu a ženy jsou zrádné stvoření, chlapi jsou zas svině... si nevybereš. děkuji za vzkaz k mé úvaze o omluvě. šáhla jsem si na dno a tohle jsem stvořila, když mě můj přítel,ten co dělá Hm, doprovázel domů a při tom tíživém tichu mě napadlo, omluvit se za všechny hříšné... aby se lidé měli zase rádi...

21.03.2006 13:29:00 | Inies

Máte jistě velké srdce a to je dobře:)
Děkuji za přivítání na serveru
Had

28.11.2005 15:59:00 | had

Nevím proč jsem to objevil až dneska, když je to tu už od července. Je to moc krásné, strašně pravdivé a moc dobré světlo to na naší mužskou rasu nevrhá. Co naplat, když už jsme jednou takoví, nezbývá než se s tím smířit....
Líbí se mi, s jako něhou a láskou to dokáže "strhnat" to naše nedobré plémě. Snad už jen proto dávám stovečku a těším se nedočkavě na další tvou prózičku.
Ahojky.

06.11.2005 17:02:00 | risik

Nevím proč jsem to objevil až dneska, když je to tu už od července. Je to moc krásné, strašně pravdivé a moc dobré světlo to na naší mužskou rasu nevrhá. Co naplat, když už jsme jednou takoví, nezbývá než se s tím smířit....
Líbí se mi, s jako něhou a láskou to dokáže "strhnat" to naše nedobré plémě. Snad už jen proto dávám stovečku a těším se nedočkavě na další tvou prózičku.
Ahojky.

06.11.2005 17:02:00 | risik

;o)...Básnířka v každé coulu....
Touhy skryté jsou jen zdánlivě....stačí jen natáhnou ruku a uchopit tu,která chce být také uchopena.
Tak jako když máme hlad,jdeme se najíst...když chceme spát,hupsnem do postele a necháme se ukolébat do snů.
V touze někoho objímat,lásku dávat i brát jsme muži i ženy stejní.Tak jako vánoce pod stromkem.. dívat se na obdarovaného blízkého,který rozbaluje dárky a sdílet s ním radost a zároveň nedočkavě trhat ten vánoční balící papír a mít radost z dárků které dostáváme..
A v tomto přirovnání lze najít také kousek odpovědi....
Co když dárek,který jsem dal pod stromeček se nebude líbit...co když dárek,který mám před sebou ještě nerozbalený bude zklamáním.
Zbytečné obavy nás brzdí a pak přijdou chvíle,kdy si člověk řekne...jsem já to blázen,kolik krásných chvil jsem svou obavou promeškal...

05.11.2005 08:23:00 | Jackyl

přeji ti klid v duši a pocit naplnění

31.10.2005 17:43:00 | aluša

Teď zrovna tápu, zda zůstat nebo jít, jít za něčím tak něžným a krásným, že se z toho točí hlava, nebo zůstat v jistotě, která by měla hřát, ale zebe. Nevím, ještě sama nevím, ale jestli ty křídla teď zahodím, tak už jich nikdy nebudu hodna...

09.10.2005 08:23:00 | michala

Krtičko je to zajímavá úvaha, zvláštní jak každý řeší to své, já bojím se abych nakonec nezůstala třeba úplně sama, vždyť víš....A děti i když jsou už z domu přivedou třeba brzo vnoučátka a bude taky veselo.A tuhle mazlivou lásku ti přeji z celého srdce, užívej si jí a vychutnávej plnými doušky, protože proti lásce není léku kvete prostě v každém věku :o)

22.09.2005 13:38:00 | Ninala

Některé ženy vlezlostí nazývají svůj strach otevřít se,...Líbilo se mi to. Má to myšlenku i city na pravém místě. 80b.

21.09.2005 19:37:00 | WhiteShadow

Nevím proč jsem na to nenarazil dříve, ale je to moc krásné. Citlivá básnická duše se ani v próze neztratí a to je moc moc móóóc dobře. Zkus i další úvahu či povídečku, už teď se na ní těším.

28.08.2005 17:23:00 | risik