Smysl Života

Anotace: esej o smyslu života

Vážení přátelé, nevážení nepřátelé,
Dnes jsem se rozhodl odpovědět na otázku smyslu života. Pokusím se o postupné uvážení všech myšlenek s cílem logického závěru. Než začnu je nutno vědět, že text je spontání a není dopředu nijak promyšlen. Berte to jako třeba jako essej.
Lidé moderní doby většinou nevidí žádný jasný cíl nebo smysl, za kterým jít či se ho snažit dosáhnout. A už vůbec zde není žádný jednotný, jako tomu bývalo kdysi. Těchto smyslů najdete nespočetně. Mezi nimi náboženský život ( např: žít správně, abych došel spasení), bránit město před nepřáteli, hledání nové země pro národ nebo jen nashromaždit co nejvíce zásob přes léto na zimu. Jak prosté ? Každý věděl, že je to nutné a nad ničím se nezamýšlel, ani nebylo nad čím.
Co je ale takového v době dnešní ? Náboženství ztrácí své přiznivce, nepřátelé jsou schovaní v řadách našich přátel či se tak tváří a snaží se nás ovládnout a ne zabít. (Těžko říci co je horší...) Nová zem už není a váš národ se omezil na rodinu, která sotva drží pohromadě v počtu co na jedné ruce spočítáte. A finálně zásoby na zimu... Vše se proměnilo v peníze, jakési papírky s pomyslnou hodnotou, pro které si život kazíme, dřeme kvůli nim, stresujeme se, hádáme se kvůli nim a někteří za ně i vraždí. Zásoby na zimu, která už pomalu ani není, každopádně nám nečiní potíže, už nepotřebujeme a tak vše co máme (peníze) rychle utratíme, nic nemáme a tak dřeme, aby zase byly.
Jednotný cíl už lidé nemají a neustále nějaký hledají. Všemi prostředky jsou vrháni do životních nejistot a beznaděje. Neví přeci co tu dělají apod. A tak jak si všichni říkáme, bezmocní jedinci, kteří stejně nic nezmění, nevíme co dal, kam dál a dokonce i PROČ dál ? Takto maličký človíček se trápí, nic neví, vadí mu to, ale také už mu někdo řekl, že smysl života přece nenajde, protože to nejde.
A teď bych se chtěl světa zeptat. Proč by to nešlo ? Proč bychom si nemohli uvědomit k čemu tu vlastně jsme. Všichni se ptají, co jako má být cílem lidstva, k čemu bylo stvořeno? Tak samozřejmě vše co máme má nějaký úkol/smysl. Tužku máme, aby psala. Sirky, abychom si udělali oheň. Boty, abychom si nerozdrápali nohy třeba o kamení. Jistý smysl mají i rostliny a zvířata že ? Rostliny vyrábí kyslík, který pak dýchají zvířata. Zvířata zase rostliny pojídají, jejich trus pak zas třeba pomůže rostlinám růst. Některé rostliny se zase rozmnožují jen za pomoci zvířat. (Ještě že lidé to umí sami ^^)
Každopádně lidé pak vše tohle pojídáme, ničíme... jednoduše ovládáme. Jestli je to správně to posuďte sami. Můžete si třeba myslit, že člověk je opatrovník celé zeměkoule, ale upřímě, nebyla by bez nás chudinka zeměkoule štastnější ?
Přistupme k věci. K čemu je tu tedy člověk doopravdy ? Když se nad tím zamyslíte, tak zjevný smysl/úkol mají věci, které člověk vyrobil, upravil, pojmenoval. Co ale on sám ? Zkusme to vzít od primitivních zvířat, které neměli to štěstí / smůlu se vyvinout tak “inteligentní“ formy. O co se všichni ti malé potvůrky snaží, je i shodou okolností základní definice života. Jejich cílem je žít a rozmnožovat se, aby jejich druh nevyhynul nebo získal lepší pozici.
My lidé se o vyhynutí bát nemusíme a pokud vyhyneme, tak vše ostatní pravděpodobně s námi. Pozici máme nejvyšší co se dá(pokud nevěříte ve všemocného boha, kterého stejně “nic nepřevýší“)a tak tedy ztrácíme jako živé bytosti smysl života číslo 1 “rozmnožovat se“. Zbývá tedy poslední věc a to je být. Je to moc jednoduché? Proč by nemělo. Co když tu jsme, abychom tu byli.
Ať už naše bytí využijeme jakkoliv, základní smysl života splníme. A po smrti ? Co bude/nebude ? Nevíme... A tak dokud to nevíme dobrovolně tam, pokud máme zdravý rozum, předčasně nechodíme.