Kdo jsi?

Kdo jsi?
Vypadáš jako já, ale tvá tvář je pobledlejší.
Jiskra v očích, která mě dělá výraznou, u tebe již vyhasla.
Mám bujné, lesklé vlasy, ale tvé jsou splihlé a zamaštěné.
Stojíš předemnou....znám tě a přesto jsme si cizí.
Kdo teda jsi?
Pomalu mi vše dochází....jsi mé druhé já.
To já, které si na nic nehraje, nepřetváří se, je takové jaké chce být.
Jsi to, co mě donutilo k zamyšlení....jsi to, co mě nutí jít dál.
Jsi to, co stále nosim v sobě uzamčené...