Anotace: ...nenávidím život - není fér...nenávidím sebe - nejsem upřímná...nenávidím osud - přináší utrpení...
Přišel. Anděl? Nevím.
Jen tak... Nenápadně... A já po dlouhé době začala věřit, že možná mám nějaký význam. Pomalu jsem začala popírat tu nenávist vůči sobě samotné. Omezila potřebu potrestat sama sebe za svůj život.
Ale ta plíživá mrcha se ke mně furt vrací. Jednou jsem řekla, že už ji nechci... Už mi bylo mnohokrát řečeno, že jsem krásná a skvělá. Jenže já nejsem, a my dvě to víme. ONA to moc dobře ví. Proto přijde a donutí mě si ublížit. Nenávidět se, potrestat se.
A já jsem jí za to vděčná. Protože... Právo být tady, za to se musí bojovat. Já za něj nebojuju, nechci ho. Chci trpět, jen pro těch pár nádherných okamžiků, nesnesitelně trpět, aby jiní mohli žít lépe...
Zůstaň.
Agónie mysli, nitra, je mnohem horší, než agónie těla... ST za propustku do Tvého světa. Snad bude líp...
16.04.2009 19:08:00 | Nattaen
muze mit dobre srdce neco, kvuli cemu si dokazes ublizit?... ty poity, ze sem hovno me obcas taky dostihnout, ale proste uz si je nepripoustej... mozna i ONA pochopí, že jsi člověk s upřínym sríčkem... fakt... řekni jí to
14.04.2009 18:52:00 | stmivani.na.lepsi.casy
hodně pocitová.. co k tomu říct.... ty máš svůj význam tady být... každý ho máme, jen si to uvědomit /nebo chtít si to uvědomit/
14.04.2009 09:15:00 | Caracol
Myslíš, že ostatní žijí lépe, když vědí a vidí, jak se trápíš a jak si ubližuješ? :)
12.04.2009 20:40:00 | LucQa