Poušť
Poušť
Anotace: ......
Je to jak být v poušti bez kompasu. Rozhlížet se na jednu a na druhou stranu a nevědět kudy dál. Vyčerpaní, bez sil, nemůžete dýchat, najednou máte pocit, že nevíte kudyma se vydat. Všude jen samej písek a ticho… A vy víte, že z té pouště musíte rychle pryč… Ale nejde to…
Taky jsem se probudila a ocitla se na takové poušti. Všechno, co se zdálo už nějakou dobu zdánlivě jasné, jakoby se najednou rozmazalo v dálce a donutilo mě tak znovu tápat… Ztracená se snažím najít cestu ven, ale bez úspěchu....To, co předtím šlo, najednou vůbec nejde..
Čas zběsile letící,který pomáhal, je najednou neúprosný...v tom, jak mi dokazuje, že i když jsem se snažila, některé věci pořád ještě hodně bolí...
Komentáře (12)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk
Cítím,že procházíš hlubokým usmířením duše...neboj,slzy zazebou,dlaně a srdce se zachvěje a bude dobře:-)
29.01.2010 00:54:00 | susana načeva
Dobře napsané ST
21.11.2009 12:56:00 | Acham
Je to druh beznaděje, který se těžko překonává.
Ale musíme stále hledat ,nebo si prokopávat cesičku ven. Určitě se odsud dostaneme,víra v lepší nám pomůže.
21.11.2009 07:23:00 | s.e.n
Kapka má pravdu... ale když člověk neustále myslí na tu bolest, nikdy se jí nezbaví... nemá smysl řešit, co bylo, ale co je.. co je v nás... a v tobě navždy bude kousek té bolesti, ale o to větší kus krásy, které v tobě bolest zanechala.... Mysli na krásu, né na bolest.... Jen tak můžeš jít dál a najít cestu ven
18.11.2009 13:03:00 | Caracol
Říká se - čas rány hojí, smutky rozpouští, v té chvíli jsou však marná slova, jak zrnka písku na poušti.
18.11.2009 09:37:00 | Kapka
A některé věci budou bolet do konce života... Musíme hledět kupředu, vědouc, že nás čeká něco hezkého... Každého z nás.
17.11.2009 21:15:00 | Simísek
