Přesah našeho chápání

.
.


Přesah, který jde mimo naše chápání, mě zajímal odmalička. Vás určitě taky, jinak byste nepsali do Literu. Ale já dnes trochu zabrousím do vesmíru, byl to koníček mého zesnulého táty. Tímto mu věnuji, kromě vzpomínky, i tuto malou úvahu.

Ve vesmíru se dějí pro náš mozek velice nepochopitelné události. Například teorie Velkého třesku, kdy celý vesmír a život v něm vznikl od nuly - už to je těžko stravitelné. Ale pojďme dál: v nultém bodě byla nejen hmota a život, ale také čas. Tedy - byli tam i naši předci, současníci i potomci. V nultém bodě v nultém čase měli k sobě VŠICHNI setsakra blízko.

Všem, co mně nevěří, podám důkaz.
Vesmír se rozpíná a tudíž i my lidé máme k sobě mentálně dál. Koukněte se kolem sebe: lidi se stále víc nesnášejí, z nudy vyvolávají rvačky, z malicherných důvodů sáhnou k vraždě, genocidě...

Posílám dopis do OSN (samozřejmě v češtině): „Pojďme se VŠICHNI k sobě víc přitulit! Já vím, že se tím dá otočit rozpínavost vesmíru!!! ...dnes mi to řekl táta...“