"Prosím, nedávejte mi řezané květiny.", říkám vždycky. Nemůžu se dívat na to, jak pomalu umírají. Jsou jako člověk, který je napojený na hadičky a už ani nevnímá okolní svět. Nebude to dlouho trvat a stejně zemře. S řezanými květinami je to stejné-pomalu vadnou závislé na váze, ve které je voda. Stejně za chvíli zvadnou, zemřou. Ten člověk napojený na hadičky stejně jako ta květina ve váze už jsou vlastně skoro mrtví. Proto vás prosím, nedávejte mi řezané květiny.
To ano, ale touto úvahou jsem spíše narážela na zbytečné prodlužování smrti u lidí, kteří už nemají ani to poslední zrnko naděje.
30.08.2011 09:37:00 | Kaina
zajímavý názor, souhlasím
11.09.2012 16:35:00 | Black Sardinian
Zajímavě napsáno. Ale máš pravdu, všechno spěje k zániku, jak květiny, tak i lidé. Už teď jsme jen prach...
04.10.2010 21:53:00 | Temný snílek