Proč jsme TADY?

Proč jsme tady? To je určitě velmi složitá a zapeklitá otázka. Avšak – je na ní velmi jednoduchá odpověď: abychom žili.
I když je to snad někdy těžké a říkáme si, že bychom radši byli někde jinde… Ale KDE jinde bychom chtěli být, když ne TADY? Myslíme si snad, že někde TAM by nám bylo lépe? A pokud ano, kde by to bylo? Na druhé straně zeměkoule, o dvacet kilometrů dál na jih, na jiné planetě? Ale jestliže bychom se tam dostali, nebudeme si potom zase říkat, proč jsme TADY?
Možná, že právě teď nejsme TADY, možná jsme právě teď TAM; a TADY budeme až po smrti. Budeme TADY – na konci cesty, na místě, odkud se už nebudeme moci nikam jinam dostat. A nebo se jinam dostaneme a TADY jsme z tohoto důvodu – abychom se TAM dostali. Znamenalo by to tedy, že žijeme, abychom mohli umřít? Možná ano, ale prozatím se držme toho, že jsme TADY, abychom žili.
A co to znamená ŽÍT? Pro každého něco jiného – vyplývá z toho, že jsme tu každý z jiného důvodu…? Ne. Každý se přece snaží žít tak, aby mu bylo co nejlépe. Pro někoho to znamená vydělat si co nejvíc peněz, mít rodinu, mít vnoučata, mít dům – a užít si svoje poslední léta. Pro někoho to znamená bavit se, mít spoustu přátel – a užít si svoje mládí. A pro někoho to znamená prostě jenom sehnat si drogu – a užít si s ní jediný okamžik. A pro dalšího to znamená zase úplně něco jiného.
Takže jsme TADY a žijeme – a při tom směřujeme TAM. Kde se všichni potkáme, takže to TAM nemůže být zase o tolik lepší. Není proto žádný důvod TAM spěchat. I když se změní prostředí, lidi zůstanou pořád stejní. Samozřejmě, každý bude jiný; ale lidi dohromady...
Takže jsme TADY, pojďme žít a mít se pořád líp!