TO JSOU DNESKA LIDÉ

TO JSOU DNESKA LIDÉ

Anotace: Přečetla jsem si uvahu rozárky a tohle mě napadlo. Doufám že si to přečte i Rozárka

Na konci své uvahy píše: dejte každému dni příležitost, aby se mohl stát tím nejkrásnějším dnem ve vašem životě.
Nebyla to špatná úvaha, líbilo se mi to, ale tahle poslední věta mě překvapila.
Myslím že si to Rozárka představuje růžově.
Ráda bych se snažila z každého dne udělat ten nejkrásnější, ale...
jak?
Žiju v zahraničí, ve státě který se mi nelíbí. Pracuju jako au-pair a jak mám udělat nejkrásnější den z toho, když každý den hlídám dvě věčně křičící dvojčata?
Jak mám udělat nejkrásnější den z toho, když jsem tak nemocná že jsem ráda že můžu ležet v posteli a dokážu pít sama čaj?
Jak mám udělat nejkrásnější den z toho, když mi ukradnou 350euro a telefon starý dva měsíce. Jsem v jiné zemi teprve dva týdny, bez telefoních čísel, domů několik kilometrů, žádné přátelé na které se můžu obrátit, zima a bez naděje.
Jak mám udělat nejkrásnější den z toho když se mě nějakej nechutnej chlap za bílého dne pokusí znásilnit v restauraci na záchodech?
Jak mám udělat nejkrásnější den z toho, když je přítel v práci, tobě je smutno a ty víš že do doby než s ním budeš, musíš se ještě několikrát sama probudit.
Jak mám udělat nejkrásnější den z toho, když vím, že za dva týdny odjedu do Čech, a neuvidím dva měsíce člověka, kterému bych dala život?
Jak mám udělat nejkrásnější den z toho, když mi nikdo nemůžu slíbit že se mu nic nestane, že na mne nezapomene?

Samozřejmě mám spoustu krásných dnů:
Udělala jsem zkoušku,
spoustu dní kdy jsem právě s ním,
den kdy si jen tak s přáteli vyrazíme udělat párty do Francie,
den kdy namaluju obraz kamarádovi a on se mě zeptá jestli si ho může nechat vytetovat na celá záda,
dny kdy vyhraju v kulečníku nad přítelem a on tak sladce dělá že je smutný,
dny které jsem s ním v restauraci nebo jen na procházce
a nakonec dny s ním kdy mi jako první ukázal moře, jak mi zakryl oči a potom odkryl a řekl: podívej, a já začala brečet jako malá holčička, protože něco tak krásného jsem nikdy neviděla.
Když to jde, snažím se ze dne udělat hezký, ale ne vždy to je možné. A popravdě nedokážu říct, který den v životě pro mne byl doposud ten nejkránější. Asi ten, že jsem se narodila, protože díky němu mám šanci žít ty ostatní.
A ještě něco na závěr:
Kdyby byl každý den krásný, za chvíli by nás přestal život bavit, protože by byl bez napětí, bez strachu, který může být někdy i příjemný.
Autor Veronika Soumarová, 20.07.2004
Přečteno 2145x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (1x)

Komentáře
© 2004 - 2020 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter