Budeme mít za rok ještě na jídlo?

Anotace: Pana Kokota jsme, drazí spotřebitelé, prý děsně nasrštvali, že jsme všechno, co zbylo po sametovce, za 22 let prožrali. Za trest nám zvýšil daň na žrádlo! Kokot sice odešel, ale ceny stoupají stále dál. Co to?

.
Předevčírem jsem, jako každý den, šla na procházku s mou fenkou Ladynkou.

Nerada chodím jen tak a tak jsem vzala tašku a peněženku, že udělám malý nákup základních potřeb a sobě něco dobrého v nedalekém Lídlu.
Poslední rok jsem ujetá na Ice cofee a asi půlrok na meruňkovou kapsu, kterou tam začali dopékat z dodaného polotovaru.

Došly jsme k německému obchoďáku Lídl, já přivázala fenku a šla nakoupit.

Moje oblíbené kafe...hmmm....před 4mi lety stálo 37Kč. Dnes 67 Kč.
Sáhnu po jiném druhu za 89 Kč s třikrát vyšší hmotností. Není sice tak dobré, ale co nadělám.

Meruňková kapsa! Tak kolik si jich dneska koupím? Kouknu do peněženky a v duchu sčítám.
Hmm, tak dvě to už holt nebudou, bude mi muset stačit jen jedna. Za tu druhou desetikorunu si koupím smetanu do kávy.

Pak jsem zabrousila k regálu s mým oblíbeným kafíčkem - Ice Coffee.
Během tří let stoupla jeho cena z 10.90 Kč na 15.90 Kč.
Opět počítám, pak vzdychnu a do košíku vkládám dvě.

Musím přeci ještě koupit mým číčám nějakou masovou kapsičku.

Jdu dál.
Jé, potřebuji vlastně něco na nádobí! Koukám na Jar. Hmmm moc drahý, nezbylo by mi pak na chleba.
Beru tedy jiný přípravek na mytí nádobí za poloviční cenu a jdu pro chleba.

Při sahání po něm, mi oči sklouzly na sýrové rohlíky.
Vloni jsem je kupovala často. Moc mi chutnali a za 3.90 Kč za kus to ještě šlo.
Koukám na cenu - 6.90Kč za kus. Hmm, tak na to už nemám.
Odvrátila jsem smutně oči a šla dál.

Ovoce.
Hmm, jablka 28 Kč za kilo. No tak nic, stejně nejsou dneska nic moc.
Kde jsou ty časy, kdy stála 6 Kčs za kilo a byla šťavnatá a opravdu chutná!

A hele! Zlevněná rajčata! To bych jich pár měla vzít. Vybírám tedy pár, na pohled poživatelných kousků, pro dceru, která je má ráda.
Co jí je budu zošklivovat tím, že jsou k nám odváženy nezralé, zelené a dozrávají teprve po cestě.

Tak co ještě?
Jo mléko. Před třemi,lety stálo polotučné 11,90, nízkotučné 10.90. Dnes? Polo... za 18.90 Kč, nízko... za 17.90 Kč.
Nu, stejně je to oboje jen obarvená voda, ušklíbnu se a sáhnu po tom levnějším.
Kde jsou ty časy, kdy mléko bylo opravdu mléko, polotučné stávalo 2.10 Kčs za litr, chutnalo jako mléko a při svaření se na jeho hladině vyrobil škraloup?
Zkusil jste někdo dnes svařit mléko? A? Povedl se škraloup? Haha, ne, co?

Jejda! Ještě máslo.
Prohlížím si tři druhy másel. Tak, které z nich je fakt máslo? To už asi nikdo z nás nepozná, že?
Kdysi to opravdu bývalo skutečné máslo a stávalo kolem 10.00 Kčs.
Informace na obalu již dávno neříkají pravdu. Ani o složení ani o skutečném výrobci.
Hurá, ať žije EU, která stanovila možnost matoucích informací na potravinových výrobcích v naší zemi. Fakt mazané.
Vyberu tedy odevzdaně nejlevnější máslo za 37,90 Kč a vložím ho do košíku.

Popojdu k salámům.
Šunka. Docela velká suma za pár plátků. A kdo ví, jestli je vůbec z masa. Viděla jsem na jednom klipu, jak se také vyrábí.

Zbytky kůží a drobné kousínky masa se zasypou spojovacím práškem, uhnětou do šišky, ta se dá zamrazit a pak se z ní pěkně nakrájí na líbivé plátky šunčička.
Ne, měkký salám ne!
Okukuji trvanlivé salámy. Hmm, a ty jsou z masa?
Ne, raději nebudu riskovat, že si koupím rozemleté myši v pochybné drti.
Ohnu se do regálu a vylovím anglickou slaninu. Ta by mohla být pravá.

Tak mám všechno?
Jo, počkat, ještě musím něco k jídlu koupit těm mým zvířátkům.
Beru pytlík se čtyřmi masovými kapsičkami pro číči, další, psí, pro Ladynku a jdu ke kase.

Nákup se vejde do středně velké igelitky. Za stejné množství stejných výrobků, jsem zaplatila o pár set korun více, než vloni.

Zvýšené DPH je nesmlouvavé a bezohledné.

To dnes určuje jaké zboží, jaké kvality, či nekvality si koupíte a čím nás vlastně ti výrobci mohou živit.

Vyšla jsem z obchoďáku, odvázala Lady a pomalu, s hlavou plnou otázek, se vydala k domovu.
Budu si moci stejný nákup, za stejnou cenu pořídit i za rok?