Ztracený dětství
Ztracený dětství
Anotace: ...
Malá holčička
sedí v trávě
a splétá ze žlutých pampelišek žluté nesmysly.
Věneček do vlasů,
paprsky pro sluníčko,
šatičky pro panenku...
Zaběhne ukázat tu krásu mamince
a když matka jen bez zájmu kývne hlavou,
dívenka posmutní a plácne sebou zpátky do prosluněné trávy
Netuší, co s ní bude za pár let
Ale já to vím
Vyroste, vyspěje a stane se mnou
Ztratí svou dětskou nevinnost,
zapomene jaké to bylo když neměla žádné starosti.
A bude z okna sledovat odraz své minulosti
aby měla ve stáří o čem vyprávět
Komentáře (7)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk05.02.2016 00:03:01 uživatel smazán
Nemám v úmyslu tady mentorovat... ale dětská duše jakýmsi šestým smyslem vycítí, abych tak řekl, srdečnost zájmu svých nejbližších... a takové to "povinné kývání a pochvala pro publikum", to je jedna z věcí, kterých by se dětem dostávat nemělo. Dílo jejich rukou nemá a nemůže mít materiální hodnotu profesionála... má ale hodnotu jiného rázu... kterou řada profesionálů dávno ztratila... a která občas nebývá, bohužel, doceněna.
10.05.2014 15:39:44 Jeněcovevzduchukrásného
Stáří není ani jisté, jelikož nevíme, jestli se ho vůbec dožijem:-).
Ať je to, co je to, mě se to líbilo.
10.05.2014 15:46:01 KatkatkaW
taky pravda :) a díky :)
10.05.2014 15:50:15 Jeněcovevzduchukrásného
Tak, tak, buďme racionalisti, no,a mě se to možná i povede:-)
09.05.2013 19:36:36 aravara
To je prozaický text - to s poezií nemá společného nic. Dokonce ani báseň v próze... a přece: Je to ale prima, protože je to ze života, jak mnohdy skutečně probíhá. Není na škodu si připomenout, jací jsme byli, když jsme ještě pár důležitých věcí nevěděli.
