Voňavý čaj((s) porozumění

Anotace: ...požehnaný čas...

...a přišel poslední den života...poslední minuty...poslední vteřiny. Život už ukončil svou cestu, už jen přejít poslední kámen, poslední větvičku. Není kam spěchat. Tak si s doušky užívám síly okamžiku. Padá mi hlava, těžknou víčka, krátí se mi dech. Už nic nebolí. Žádné zoufání ani obviňování, co jsem mohla a co ne...

...otvírá se přede mnou nový most, nová brána poznání. Duše se odděluje od těla a pomalu stoupá po malinkých schodech směrem vzhůru. Vzdaluje se životu a překračuje na druhou stranu.

...všechny duše, které mě během života provázely se propojují se mnou v jedno. Všechny mé skutky, pravdy, polopravdy, lži jsou najednou sečteny. Všichni se mnou vidí,  jak jsem to vše myslela, s kým, s čím jsem se v životě potýkala a s kým, s čím naopak hrála. Dojdu k náhlému pochopení, kdo pro mě chtěl to nejlepší a kdo naopak se mnou jen soupeřil...Vše je úplně jinak, než jsem v životě pozemském chápala.

...a kdo se na mě dívá?...kdo mou sílu poměřuje?...tři krásné andělské bytosti - Láska v podobě milujícího srdce, Odpuštění v podobě objímajícího kruhu a Uvědomění v podobě nekonečné osmy.

"Pojď k nám milá duše, pojď jen blíž. Vše je dobré a vše je tak, jak mělo být".

...vše je najednou tak snadné...tak jednoduché...LEHKOST BYTÍ V PRŮHLEDNÉM ČASOPROSTORU...

Zazvonil budík a já mám rychle vstávat do práce. Plnit tisíce předvánočních povinností. Ale noční sen mě úplně ztišil, uklidnil, utěšil, pohladil...Je mi dobře. Jako by celou mou osobu prolil teplý voňavý mateřský čaj porozumění. POCIT PROSTÉHO ŽITÍ V POZEMSKÉM ČASE.