Přemýšlím, přemýšlíme.
Přemýšlím, přemýšlíme.
Anotace: Co má se stát to se stane?
Často mě i mojí ženušku napadá jak předat co nejvíce lásky lidem, kteří ji budou dnes a i v budoucnu jistě potřebovat.Začalo to v posteli.Jednou, myslím, že to bylo předevčírem jsem své ženušce řekl.Ivčo, co kdybychom si vzali do výchovy děcko, které ztratilo v této Strašné válce rodiče.
Ano, taky mě to již napadlo.No, a chtěl by jsi raději holčičku nebo kluka?
To je přeci jedno, ale pokud mám být hodně upřímný, tak trošku více klučinu.
Ztratit své milující rodiče, to musí být pro dítě Strašné a pokud už nemá ani blízké příbuzné, tak to musí být pro takové dítě přímo Úděsné.
Tak co?, zeptáme se na patřičném místě?Přemýšlím, bude nám za rok šede,
a to není už zrovna málo, ale pokud bude Náš Pán chtít, aby se tak stalo,
jistě nám v našem rozhodování dobře poradí a také nás pak jistě nasměruje správným směrem.
Přemýšlím, přemýšlíme, jelikož to není jen tak nějaké lehké rozhodování,
je nám přeci jenom skoro šede.
Komentáře (7)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk04.03.2022 19:38:41 umělec2
Děti jsou radost i starost. Přeji dobré rozhodnutí.
05.03.2022 15:46:09 Jeněcovevzduchukrásného
:-)Mám syna, 35let, a doteď nám dělá samé radosti.Děkuji.:-)
04.03.2022 17:05:01 paradoxy
Klobouk dolů, já před čtyřicítkou mám strach a jsem asi i pohodlná...mám tři děti a to mi stačí:) Jeden obchodní partner naší firmy, co šel nedávno do důchodu, taktéž vychovává děti v pěstounské péči. Je to pro mě anděl a jak krásně vždy mluvil o své ženě...jako ty.
04.03.2022 17:22:46 Jeněcovevzduchukrásného
:-)Děkuji za Tvé hezké psaní.Tři děti, no, taky klobouk dolů.
