Slibem vem to hopem

Anotace: Zarmoutit či ne

Slibem nezarmoutíš, nebo že by zarmoutíš?
16.10.2008 shořelo přízemní křídlo Průmyslového paláce v Parku Julia Fučíka v Praze.
Tehdejší primátor Bém slíbil zahájení okamžité rekonstrukce objektu.
Pojistné plnění ve výši ceny odhadované škody 181 milionů nedostal vlastník, tedy město, ale pronajímatel Incheba.
Aby nemusel plnit vyhlásil později insolvenci.
Přípravné práce tak trvaly 13 let.
Cena prací se během doby navýšila z původních 509 milionů na 2,64 miliardy korun.
Stavba celého paláce v roce 1890 trvala devět měsíců a to při použití tehdejších jistě omezenejších technologií.
Palác stále není dokončen a má se tak stát koncem roku 2024 nebo v průběhu roku následujícího.
Otázka je i finální cena za opravu, při současné inflaci.
Je i otázkou následné využití tohoto objektu.
V Praze je podobný objekt, ekonomicky mestský rozpočet velmi zatěžující, Kongresové Centrum.
A tak snad na splnění slibu Pražského primátora Béma dojde po 16-17 letech.

Střih Francie
Obrovský požár právě rekonstruovaného Kostela Notre-Dame.
Pro pochopení významu a velikosti objektu je nutno znát jeho historii.
Byl stavěn do gotické podoby mezi roky 1163 - 1345 tedy 182 let.
I přes včasný zásah hasičů došlo k destrukci věže objektu skoro sto metrů vysoké.
Rozsah poškození je značný.
Velmi problematické je i likvidace trosek kvůli výskytu více jak 200 tun olova.
Práce na záchraně objektu jsou zahájeny neprodleně a dosud trvají.
Na opravu byla uspořádána veřejná sbírka kde se vybralo 850 milionů euro.
Tedy více jak dvě miliardy korun.
Francouzský prezident Macron dává slib absolutní priority pro záchranu a obnovu památky do pěti let.
Kvůli hrozící destrukci velmi poškozené budovy je nutno provést řadu extrémně složitých, nebezpečných a na sobě navazujících prácí.
Tesařsky se musí zajistit štíty věží, provést demontáž obrovského pokrouceného lešení.
Práce provádí pracovníci ve skafandrech, ve zkrácených směnách, pod dozorem otřesových čidel kvůli hrozbě pádu konstrukcí.
Odvoz suti a veškerých zbytků je podřízen bezpečnosti, archeologickému průzkumu, evidenci, fotodokumentaci.
Mnoho nebezpečných prácí provádi dálkově řízené roboty, bagry, nakladače, transportéry.
Suť z kleneb budov je odnášena za pomoci nezávisle zavěšené horolezecké techniky a sítí chránící před pádem materiálů.
Pro vyztužení podpůrných kleneb je vyrobeno 18 obrovských tesařských segmentů a tyto jsou implementovány ve značných výškách.
Až po dosažení maximální možné fixace objektu, můžou být zahájeny práce na extrémně složité demontáži teplem pokrouceného lešení.
Toto musí být nejprve za pomoci nekolika 28 metrů dlouhých nosníků vyztuženo, aby mohlo být následně zozebráno.
Celou dobu je vše sledováno senzory pohybu, kdy lešení klesne i o 10 cm během dne.
Pro demontáž tohoto lešení je nutné vytvořit další vnější nezávislé lešení.
Bavíme se o obrovských výškách přesahujících i 70 metrů.
Krom nutných oprav je zahájeno výběrové řízení na architektonickou podobu a zpracování projektu.
Po jeho vybraní se musí vybrat například dřeviny pro stavbu věží a krovů.
Zvolen je dub z Normandie.
V zimě je pokácen a 18 měsíců čeká na zpracování.
Celý proces průběhu prací je filmován a dokumentován.
Ze všech štítových zdi je nutné demontovat i mnohatunové sochy za použití plošin z výšek zhruba 45 metrů.
Vždy jde o velmi rizikové práce.
Profesionalita zúčastněných pracovníků je naprosto ohromující.
Většina je navíc pyšná za účast na této práci.

Upozorňuji, že Průmyslový palác znám velmi dobře, na rozdíl od objektu Notra-Dame, kde jsem nikdy nebyl.
Ale právě díky přesným, jasným a odborným, veřejně přístupným informacím, tyto může každý zájemce získat.
Jaký obrovský rozdíl oproti nulové komunikaci Pražských magistrátních úředníků.
Zde panuje mlha přede mnou, mlha za mnou.

Palác Notre - Dame ročně navštíví neuvěřitelných 13 milionů návštěvníků.
O návštěvě Průmyslového plaláce nelze z veřejných zdrojů získat žádné informace.
Přesnou příčinu a viníka se ani v jednom z případů nepodařilo najít.

Podobné by bylo srovnání pádu Trojské pěší lávky v prosinci 2017 vybudované v roce 1984 po provedené statické revize a následnému mnohaleté její obnově.
Hřib: Splnili jsme sliby, které jsme Pražanům dali. Odškodnili jsme poškozené Pražany ( každý ze čtyř těžce zraněných dostal padesát tisíc korun! ) po pádu Trojské lávky a nyní otvíráme lávku novou! Ta bude modernější a bezpečnější.
Za pád lávky dle soudu nenese odpovědnost stavitel a zřejmě ani nikdo další!!!
Cena lávky byla 150 milionů korun
Délka lávky je 256 metrů a šířka 4 metry.
Ve stejném roce spadl 45 metrů vysoký Morandiho most.
Zemřelo 43 lidí.
Pád z této výšky přežil český, zřejmě zocelený kamioňàk.
Zhruba za dva roky byl most s nákladem pěti miliard postaven a znovu otevřen.
Pro srovnání se muselo odstěhovat 3500 lidí kvůli boření domů v okolí zříceného mostu.
Délka mostu byla 1150 metrů a šířka okolo 18 metrů.
Nejvyšší pilíř měl 92 metrů.
Mostovka je vybudována ve 45 metrové výšce.
Dávat sem plány o věčné a nikdy nekončící rekonstrukci dálnice D1 snad ani nemá cenu.
Ale máme premiéra, který vysílá signály, že vše půjde jako po drátkách.
Nakonec, když to na magistrátu řídí 79 letý čtvrtzaměstnanec primátor Svoboda, nemůže to být lepší.
Držím vám palce.
Nebo, že by to byla tepna na krku?