Ticho, prázdnota

Anotace: Je těžké zůstat sám a bojovat s neklidem na srdci, s tichem v duši a přitom myslet na osobu, která vás opustila.

Sedím u stolu a poslouchám to ticho,
ubíjí mě to, to ticho,
jen bují jako rakovina, nebolí,
není vidět, jen slyšet jeho bolest,
co prostupuje mým tělem.

Vládne tu všude, nevím kam jít,
je to všude tak daleko.
Neznám směr ani cíl, ani čas
se nepohne, jen vteřina ručičky
chystá posunout.

Usínám, vždyť je čas jít už spát,
snít o tom tichu, které mě tak
hluboko pohltilo do svého nitra,
až jsem neklidná a mé myšlení
míří někam do hloubi spánku.