Básně autora Verule
Nalezeno 100 záznamů. Zobrazuji 81-100.
<<< Někdy se to schumelí >>>
Tentokrát jsem nepsala žádné čárky, takže nejsou rozdělené verše. Napsala jsem to v citovém rozpoložení a tak to i prosím berte...:(
Pozor na podzimní a zimní depku,posílám všem trochu tepla a něco pro zasmání.
Jste bez nálady, nic vás nebaví a máte chuť někam se zašít??? Udělejte to jako já...bude vám fajn, za to ručím.
Život nám přináší mnohé, možné i nemožné. Tahle básnička "ze života" je pravdivá. Znáte něco podobného? Verule
Kolik už bylo napsaných vyznání? Tohle je má prvotina a jak je vidět, stále aktuální.
Minule jsem si s láskou šeptala a teď se ji zas ptám. Proč?
Pro ty, co se mu dokáží vzepřít.....NEDEJTE SE.
Už je to hodně dávno, co se mi tohle stalo a bylo to moc fajn. Proto se chci s Vámi všemi o ten hezký zážitek podělit.
Nedalo mi to a tak jsem napsala něco, pro zamilované. Prosím, je to jen básnička...nic víc za tím nehledejte. Tak tedy k tomu zítřejšímu svátku. Všechno nejlepší "Z A M I L O V A N Í"
Tak jako každá žena, mívám své zápory. (Ne bez důvodu) A umím se pěkně naštvat. Co vy dámy, zůstanu v tom sama?
Není přátelství, jako přátelství...:))
--- Odešla mi první láska, byl to brášky kamarád ---
I tohle mě napadá, když nemůžu spát.
Podzim je krásný, ale já mám nejraději jaro.
Svou bolest nosím v srdci, né na trh.
Vystrašeni při svíčkách u oken a zaťaté pěsti. Ovládla nás beznaděj, kam odlétlo štěstí?
...To mi bylo třicet a svět byl můj...