Básně autora Dračičák
Nalezeno 45 záznamů. Zobrazuji 21-40.
Nemůže se řadit mezi veselé, v pondělí ráno opravdu ne.
I když to o naději ani moc není.
Není o štěstí, nebojte. Já sám jsem neštěstí.
I tahle blbůstka má vnitřní asociaci.
Veršovánka vznikla při práci, den po koncertě pana Plíhala, mě od večera bolely ještě od smíchu tváře a myšlenka přišla tak nenápadně. Vznikla tato krátkost, ale pokud se nad ní někdo alespoň trošku usměje, pak tu nezabírá místo zbytečně.
Veršovánka o pokorném vzdoru. Tak nevím, jestli se neměla jmenovat zatracený sen :-) Ale je hrozná, měl jsem jí smazat dříve než jsem jí sem dal.
No jmenuje se tak, protože je pravdivá jen částečně ;-)
Není sem co napsat. Je mi líto.
Tak nějak občas nechápu věci kolem.
Jééé, tak to po mě nemůžete chtít. Ještě abych přemýšlel co mám napsat o svém výtvoru, když kolikrát přemýšlím jak jsem to vůbec mohl vytvořit.
No a příští báseň se asi bude jmenovat čekání :-D
Tato báseň byla napsána ve dvou dnech po sobě a odráží se v ní "vyrovnanost" mých pocitů. Tím pádem má dvě sloky.
Já se k těm veselejm snad opravdu nedokopu.
Asi zase takovej divnej pocit. Mívám je čas od času, vrací se mi dokolečka :-)
Asi proto mám trojitou frakturu lebky, ale to je zase trošku jiný příběh :-)
Co na to říci... To se snad ani nedá nijak popsat.
Ve víně je pravda, ale také kvasinky a síra.
Opět tak nějak co zrovna prožívám :-) Je to o tom osudovém životním rozpočítávadle. Ty budeš tady a ty zase támhle, přitom většinou chceme úplně něco jiného :-D