Nalezeno 16 záznamů. Zobrazuji 1-16.
Jak se dá popsat utrpení, které nebere konce a náhle skončí?...Nijak. Výborně se k tomu hodí tato píseň, díky níž je to stvořené: 50 Cent - When it rains it pours
Povídka ...co víc k tomu říct? Snad jen, že za jakékoli komentáře budu vděčná.
Možná je to úvaha, možná není. Jisté je, že k zamyšlení je tento text určený. Dál není co dodat. Pokud to přečtete, prosila bych váš názor.
Vůbec nevím, kam bych to měla zařadit, protože se to nehodí snad ani do jednoho. Jediné co vím, že je to dost bolestivé a tragické. Rozhovor jednoho člověka se sebou samým, když už nevíte jak dál. Týká se to lásky, ale nelekejte se. Je to krátké...
Doporučuji pustit si k tomu nějakou oblíbenou loudavou melodii, je to krátké, hodně krátké.
Krátký medailonek vzniklý z melancholického podzimního večera.
Byla to moje slohová práce tzv. z fleku. téma bylo na cestě, proto nevymýšlím ani jiný název. trochu se to ubralo do krajin fantazie. No uvidíme:-)
Krátká povídka, zařaditelná takřka kamkoli. Jelikož tam ale vystupují obě pohlaví a láska hraje jakýsi motiv, dávám to sem.
V hlavě to mám jinak, než na papíře. Bohužel:-( Je to krátké a ten závěr je podstatný.
Ten název k tomu moc nesedí, ale prostě se to tak jmenuje. Je to oddychové. Žádná tragédie se nekoná. /Konečně taky jednou/
To je tak, když máte prostě pech - na svá slova a na lidi, kterým je říkáte.
Zážitek podle pravdivých událostí. Co bylo obsahem se můžeme jenom domýšlet.
Určitě jste to zažili. Jedete v autobuse, stojíte na ulici, nakupujete v obchodě a najednou vás zaujme nějaká osoba. A tu osobu zaujmete i vy...
Jak hluboko se dá klesnout. Dílko, které se nachází v internetovém časopise s názvem Kamelot. Není to známé, ale pokud jste na to narazili, je to ode mě.
Nemám k tomu co dodat. Přečtěte sami a uvidíte. Ten název je spíše pracovní, ale už tak asi zůstane. Nějak mě nic jiného nenapadá. neechte mi svůj komentář, ať po vás aspoň něco zůstane.
Je lehké skončit takhle...