Návštěvnost
Povídky autora Saia
Nalezeno 60 záznamů. Zobrazuji 1-20.
(Povídky » Akční, detektivní, dobrodružné, válečné)
.. Inu, není prostitutka, jako prostitutka... jak se přesvědčil muž jménem Hák, na vlastní kůži...
(Povídky » Akční, detektivní, dobrodružné, válečné)
Povídky z Temných nocí a večerů
1. Povídka : Utíkej! Napsala jsem takový soubor povídek... pokud se vám bude líbit, přidám další :)
(Povídky » Akční, detektivní, dobrodružné, válečné)
Ta louka pořád neztrácela své kouzlo, půvab. Najednou se za mnou ozvali kroky. Otočila jsem se. Stál tam on, v celé své kráse. On byl mou minulostí, co mě už po léta strašila...a teď si pro mě přišel...
Cestovat s ním bylo osvěžující. Konečně se nemusela přetvařovat a skrývat svoje vlčí já. Jedna věc ji ovšem tížila. V jeho společnosti měla takový... zvláštní pocit. A nevěděla, jestli to je dobře nebo ne...přeci jenom...byl to lugar
...Pod jeho dotykem jsem se celá zachvěla. Doslova z něj, skrz jeho prsty, ke mně proudila mrazivá energie, až mi lehce zmodraly rty a já se začala třást zimou. Možná dokonce i strachem...
...Noha mi najednou nečekaně podjela na kluzkém kořeni, o kterém bych přísahala, že tam ještě předtím rozhodně nebyl. Jako by si ani ty stromy nepřály můj útěk... jako by mě i oni nenáviděly za mou zradu...//doufám, že se vám to bude libit ;)
...Ne nadarmo se říká, že vlkodlačice jsou hloupé a naivní. Že mají až sebevražedné sklony zamilovávat se do lidí. A jak je známo, lidi mají sklony chovat se k bytostem jiného druhu krutě...
(Povídky » Horrorové, krvavé, strašidelné, tajemné, záhadné)
...„Sbohem, lásko,“ zašeptal a než stačila cokoliv říct, jakkoliv zareagovat na přítomnost blížící se smrti, udělal rukou rychlý pohyb. Následovala ostrá bodavá bolest, podivný pocit vlhka, jak bílé triko lačně natahovalo proudící krev z rány a...
Takže jsem vám to sem dala již dokončené... douám, že se bude líbit...:)
Stála před důležitou volbou. Zůstat, či odejít? A zvlášť s někým, kdo se ji jednou pokusil zabít a přiotrávil ji...a přesto se rozhodla. Vlastně... ani neměla na výběr - vlk v ní jí jasně ukázal správnou cestu...
...A tak se slzy mísily s temně rudou krví jeho lásky, a krev s pomalu roztávajícím sněhem, vsakujícím se do útrob země...
Vždycky jsem byla jiná... ale mikdo to o mě nevěděl. Na to jsem se až přespříliš děsila Inkvizice a hranice. Ale jednou se na to přišlo. Odsoudili mě. A málem i upálili, nebýt JEHO... i když časem se ukázalo, že by byla lepší smrt, než život v Erebu...
Byl tu Thomas. Vždy tu byl, aby mě ochránil, ale tentokrát... se to ošklivě zvrtlo a já měla zemřít. Chtěla jsem zo před ním zatajit za každou cenu... tak moc jsem ho milovala...
Sotva vstoupili branou do města,začalo se dít něco podívného.Skupinka 6 mladíků se odlepila od jednoho z domů a začala je sledovat. Jednomu z nich se v ruce blýskla čepel stříbrné dýky...
Pět mužů, pět skrytých tajných tužeb, pět životů. Milovala jsem je. Všechny. Každého trochu jinak, ale přesto vždy stejně bláznivě, hluboce, naivně. Snad i oni milovali mě, ve svém vlastním zvráceném smyslu slova.
První ze tří částí.//...Báli se mě. Báli se Strážného lesa. Báli se Černé rokle Stínů. Vyslovit mé jméno, by pro ty hloupé vesničany bylo jako by se veřejně přihlásili k Satanovi… samozřejmě za předpokladu, že by ho znali...
(Povídky » Akční, detektivní, dobrodružné, válečné)
Všude byla jen tma. Tma tak neprostupná a až děsivě hutná. A navíc... byli v ní ONI.
„Ahá...!“ Protáhla zlostně. „Hlavně žes mi důvěřoval natolik, že si se se mnou vyspal, co?!“ Ušklíbla se. „Šlo ti celou dobu vůbec o něco jinýho?! Lhal si mi o všem... i o tom, že mě miluješ!“ „Nevíš, co říkáš,“ zatnul ruce v pěst, jeho tvář potemněla.
(Povídky » Akční, detektivní, dobrodružné, válečné)
Ze tmy před ní vystoupila mužská vysoká postava. Nijak podrobně ji nezkoumala. Anihk se dokonce neobtěžovala otevřít oči. Nestál jí ani za pohled.„Ach, Mambo... právě jsi ranila city svého věrného Anděla.“ ušklíbl se, z jeho hlasu doslova čišela ironie...
...Ukryti v hustém houští, naskládaní vedle sebe, natahovaly krky, aby jim neunikla ani špetička, sekunda představení, které se odehrávalo před nimi. „Netlač se...!“ „Vlčí Bohové... to jsou tvary...,“ povzdychl si toužebně jeden z nich...