Díla autora Kozoroh 1
Nalezeno 388 záznamů. Zobrazuji 321-340.
Člověk tak rád někdy se zasní, do nocí zní verš dávných básní... Jistě ti starší poznávají slůvka něžné písně, která sice byla o mamince, ale umožňují člověku snít i o věcech zcela jiných. Já se tu také zasnil nad jednou básní a výsledek posuďte sami...
Tak jsem snad vyzrál na ten problém s komunikací s literárním servrem, kdy mi to nebralo diakritiku! Prostě si to napíšu v poznámkovém bloku a pak to jednoduše zkopíruji do prostoru pro text (označit myší, CTRL+C, kliknout do prostoru vkládání, CTRL+V).
Brouzdal jsem se po literu dílky svých oblíbených autorů a severčina báseň TAJNÁ mne čímsi oslovila a já už jen ťukal a ťukal...Díky Ti, milá Lenko! A na revanš!
V ČR se dle statistik rozvádí každé druhé manželství.Život ve věčném spěchu a nejistotě bez možnosti se účinně bránit proti bezpráví,není-li člověk dost bohatý a nemá-li vlivné známosti.Směšné mzdy za dřinu,balíky pro lumpy!A láska zmírá na úbytě...
Díky, Lorraine, za Tvůj "Dotyk". Myslím tím tu Tvoji krásnou básničku, která se dotkla mého srdce tak, že i já hned začal psát...
Až projdem labyrintem vášní...
Osoba, již netřeba jmenovat, mne svými dílky uvádí do extáze spolehlivěji, než ta nejsilnější droga. Snad ani následky nebudou děsivé! Je krásné se někdy zasnít, vznést se vysoko k nebesům, zas pociťovat dlouho nepoznané vášně a pak pokorně přistát zpět.
Chytrému napověz,hloupého trkni! Tak nevím,zda to byla nápověda či přímo trknutí,když jsem tu zas četl jednu hezkou báseň o létě,a bujná fantazie mi dopřála složit další báseň či vlastně píseň,protože si při skládání ty verše hned zpívám...
Asi se budu opakovat,ale nebýt,čarodějko,Tvé krásné básně,ač v ní touha nakonec vyhasla,neprobudilo by to ve mně již dávno zapomenuté vzpomínky a city a nevznikly by ani tyhle verše...
Včera jsem pospíchal na noční.Tramvaj mi foukla před nosem a já byl naštván tak,jak jen může být chlap v podobné situaci!Před sebou 10 minut čekání a já přemýšlel,čím si je zkrátím a jak odvrátím svůj hněv. Vzpomněl jsem na dívku v telefonní budce...
Seděl jsem u PC, četl si čarodějčiny krásné verše a náhle jsem se i já propadl do tajemného světa fantazie a něžných pocitů, ve kterém ona zřejmě přebývá většinu svého života, vzpomínal jsem si na vlastní dávné touhy a přání a náhle tu byla básnička...
Pocta čarodějce, nekorunované královně literu!
Tuto báseň věnuji té,která je stále o třídu výše než my všichni a své nádherné básně sype z rukávu.Říká si čarodějka a to slovo zcela vystihuje způsob, jakým dokáže kouzlit se slovíčky.Už jsem od ní lecos pochytil, je jednou z mých múz,ač ne jedinou!
Dík levanduli jsem se dozvěděl o maratonském zápolení G.P. a Cecilky na téma Měsíc a zplodil tuhle báseň! Dík za inspiraci, vy dva hraví poeti! Bohužel,44 veršů na téma Měsíc, ten žárlivec, se v komentu neuložilo! Mea maxima culpa!*Změna:Pavel to dal 2x!
Když vzpomínky mám, nejsem nikdy sám! Jen si vybírám, na co vzpomínám!
Už jsem dlouho nic nenapsal, jen život vryl mi další vrásky, dnes však jsem k Lorraine zavítal, čet' její báseň plnou Lásky a mysl vycepovaná hned verše skládat počala...Díky Ti, kamarádko má, že jsi mne inspirovala!
Takové malé zasnění nad krásou léta, proměněné v pár veršíků...
Můj čas je běžec s dlouhým krokem
Rondel na zadaná slova: PŘÍTEL OKO KNIHA MLÁDÍ SRNKA.
Smrt je též jednou z věcí života a to dosti podstatnou.Vždyť způsob,jakým odejdeme z tohoto světa, zůstane navždy zapsán ve vzpomínkách našich blízkých i našich nepřátel.Snažme se proto žít tak,aby až zemřeme,i hrobník pro nás plakal!Buďme veselí...
Za těch pár týdnů,co publikuji na literu,se u mne vytvořila jakási závislost na psaní i na přijímání ohlasů druhých.Jsem starý ješita a mám moc rád,když mi někdo napíše,že právě mé veršíky potěšili jeho dušičku,vyléčili spleen či prostě ho rozesmály!
Poslední dobou jsem zanedbával Literu obec čtenářskou, komentářům spíš čas svůj dával, tam napřel jsem pozornost svou! Zejména čarodějky díla měla na mne vliv veliký, tam se má múza projevila, k nim psal jsem svoje veršíky! Vracím se zpět!
Když je člověk chytlavý, tak se verše dostaví, sotva kdesi něco čte! Děkuji čarodějce, že nádhernou básní svou probudila paměť mou! Já zasnil se,začal psát, a teď podělím se rád o city,co srdce tají! Snad i vám něco říkají...