Nalezeno 388 záznamů. Zobrazuji 21-40.
Ruka má štětce zas chápe se čile
I tohle jsem kdesi připsal místo komentu k něžné básni. Časem jsem na to pozapomněl, ale teď jsem to při svých toulkách zase objevil a třeba to i vám něco řekne...
Do svého nitra vcházím bez klepání
Broukal jsem si právě "Život je pro mne obnošená vesta" a tu mne napadl tenhle text. Ostatně není to jediný případ, kdy jsem si na tuhle melodii složil valstní slova...
Co k tomu říci? Nechám to na vás!
To všechno a ještě mnohem víc chci pro Tebe být, ó Lásko má!
Já zamýšlím se častokrát, kým jsem a kým snad byl bych rád, a zda, až čas můj pomine, někdo si vůbec vzpomene...
Žalmanovy písně jsou velice krásné! Mně se, sám nevím proč, moc líbí: "Dej na hrob můj barevný šál." A tak jsem si na tu melodii složil vlastní slova...
A zase jeden komentář povýšený na dílko...
Temný pták noci roztáh' křídla...
Melancholická nálada, smutek, který mne přepadá, verše v nichž naznačuji zas, jak ošidný je snění čas...
Už to chtělo nějakou změnu, abych neskončil navěky v jednom šuplíčku...
Vzpomínky mé jak motýli na něžných křídlech letí...
A zase zkouším brnkat na něžné strunky vašich citů! I tohle byl původně jen komentář k básni poněkud smutné.;o)))
Kéž jako dotyk něžné dlaně verše mé duši pohladí!
Myslím, že kdo chce, ten mi hned porozumí i bez dlouhých komentářů. A kdo ne, ať nezoufá! Třeba má jen trochu delší vedení!;o)
Melancholická píseň na známou melodii, kterou teď nedovedu přesněji pojmenovat...Prostě si ji jen tak broukám a skládám si k ní svůj vlastní text.
Mám rád vůni máty, co osvěží Tvůj dech, Tvý oči rozesmátý i v lese hebký mech !
A zase sním si potají jako už mnohokrát, srdce své mužské sny si sní a prsty zkouší psát...
Smuténková...
Každé sluníčko jednou zajde, však věř, že nové vyjde zas!
Tahle báseň je věnovaná jedné zdejší autorce, která se ve svých něžných ale smutných básních stále trápí pro to, co nelze změnit. Moc rád bych Ti, děvče, pomohl, ale mohu Tě jen takhle na dálku povzbudit...Tu hlavní bitvu si však musíš vybojovat Ty!
Já na básničku téhož jména, již Ivkaja na psancích má, v komentu též co mladá žena do veršů srovnal slůvka svá... Ješitnost, jež mou sestrou rodnou, velí mi do placu ji dát, dopadne na zemi úrodnou, či spatřím rajče přilétat?
Bože! Jak nekonečně jednotvárné a neměnné jsou výrazy Lásky... A jak bohatě a tvořivě se člověk vyjadřuje, když nadává! A přesto se toho tolik píše o Lásce a tak málo o Hněvu a jeho projevech...