Díla autora Henrietta
Nalezeno 55 záznamů. Zobrazuji 21-40.
"Stejní…přitom úplně rozdílní… jak si můžou dva protiklady být tolik podobní?" O kom to mluvíš?! Chtěla jsem na něj vykřiknout...
"Zajímavé." Prodralo se tiché zamručení skrz jeho rty aniž by si uvědomoval našpicované uši Garzy. Ty poslouchaly každý sípavý nádech i výdech, oči každý jeho pochyb a nos luštil pach upírovy nálady ve vzduchu.
Já si zase stála na svém a nebyla ani schopná vnímat propalující pohled tří osob. Z toho dva rozzuřené. "A tohle jsou nudné detaily toho tvého nezasahování, když jsi byla jenom na obhlídce a ještě jsi na sebe neměla upozorňovat?"
"Na co? Kam mě to vedeš?" schodiště ústilo v malý koutek přímo pod stropem, kde se rozkládala velká postel a nad ní prosklená střecha. Přítmí malé lampičky pod námi bylo tady tlumené.
V okamžiku východu slunce, a v jeho záři, vzplanuly hořlavinami pokropené zdi, břidlicí natřené dřevěné trámy. Lak na jejich povrchu syčel a...
Moje první básnička... původně jsem chtěla psát povídku a najednou se to občas zarýmovalo... ale vážně jenom občas... když to...zanalyzuji, tak se mi líbí asi teprve od poloviny.... .
pokusy o vtip, znáte to ;o)
„myslím, že tímhle směrem vás zase budou stopovat nejdřív, ale… taky pravda… je stejně jedno. V tomhle stavu vás mají do pár minut a….“ A a´t si trhne nohou. Vytáčel mě.
(Povídky » Horrorové, krvavé, strašidelné, tajemné, záhadné)
Z pohledu jiných...
„Nevadilo by mi nic z toho. Že jsi ji nechal žít, to ani v nejmenším! Viděl jsem ji odsud utíkat už tu noc. Myslel jsem že… že se ... ."
romantika.... aspoň trochu, no ;o)
"SIMONO!" ozvalo se z několika stran a tak naprosto přehlušilo i moje vrčení a chrčení. Dotyčná počkala až si její čelisti na chuďátku jablíčku odmakaj svoji mechanickou část trávení a teprve potom mi ráčila věnovat pohled.
Hladil mě mozolnatými dlaněmi a nepatrně se se mnou snažil ustoupit pryč. Když jsem si to uvědomila, zvedla jsem prudce hlavu a tak se mi naskytnul pohled na náš dům.
Rýmovačka... byl to vážně letos první jarní den, já seděla u počítače, metr ode mě otevřený dveře na balkón a pohled na zahradu a na sněženky a modrá obloha... ráno, ti dva holuby- Kryštof s Kolumbusem na tůji za oknem vrkali... tak jsem zatnula zuby a ..
(Povídky » Horrorové, krvavé, strašidelné, tajemné, záhadné)
s.r.o. jako vždy
Ella s Amandou seděly tiše v koutě, tentokráte bez jediného slůvka opovržení, nad to, ale ani neprojevily lítost. Zato Simona se klepala na vedlejším křesle s ubrečenou tváří zabořenou v hrudi Marka. Pár dalších se většinou ...