Výběr autora kvaj

       Zakousl se do croissantu a zvedl přitom oči. U stolku přímo před ním seděla dlouhovlasá blondýnka se zákuskem v ruce. Další ležel před ní na

  Neschází mu nic,
aby mohl nějak žít.
Je o něj postaráno,
má jistoty a doma to své. Lze za to vyměnit
vlastní svobodu?

  Bojí se politici?
Co jenom na to říci.
Děsí je inevitabilita
zvěčnělého strachu o koryta.

čas mezi psem a vlkem plyne
když do šírání znovu zírám
zlo světlem denním nepomine
své srdce radši neotvírám jak rotují mlýnské kame

Čas mě již dávno rozhlodal,
avšak přece stále žiji.
Od všech těch darů, co mi dal,
duši nikdy neumyji. Mám víc, než co jsem mohl mít

Pominula moc sil zla,
proto hořely čarodějnice
o Filipojakubské noci.

Valpuržina noc,
neboť svatá Valpurga,
růže,

poslouchal jsem dětský
smích
pláč
a řev
jež ke mně doléhaly z hřiště
jak podobné si byly
projevy tří různých emocí to

  přiletět z dalekého vesmíru
má lepší rytmus a tajemství víc
než jenom v kosmu temném prostě žít však udělat do něj černou díru
j

  poušť není tak pustá
jak o ní kdekdo říká
pusté je pouze srdce
co vidí všude pustinu budeme se radovat
ze žluté žíznivé pout

O jednom podcastu a brouzdání po internetu v covidové době na pozadí příběhu z předrevolučních časů.

      Současná podoba jakéhosi náměstíčka,
kde ústí Václavkova ulice do Dejvické.
     Starej Kejmal si honem oblíkl bundu a vyšel před d

tož tyhle hnusné párky
tak nevábné už z dálky
se zápachem a bez chuti
jíst mě nikdo nepřinutí z kožového extraktu
nejdu s nimi

Přerovan Karel Hauke byl významnou osobností, ale dnes není příliš v povědomí veřejnosti. Snad jako otec známé básnířky Jiřiny Haukové. Je to ale škoda, neboť si podle mého názoru zaslouží pozornost.

Současná podoba přerovského objektu, kde 
sídlila tiskárna a redakce novin Obzor Dějiny žurnalistiky Moravy první poloviny 20. století významn

Črta

     Ležel jsem na gauči a četl si Sobecký gen od Richarda Dawkinse. Kocour Čibík seskočil z prolézačky s drápadly, kterou jsem mu vyrobil a umístil

Črta

     Potkal jsem ji a chtěl s ní odejít tam, kde bychom byli jen spolu a nechat za sebou životy, jež jsme dosud oba každý zvlášť žili. Odmítla, nebo

  taková krása a paráda
když od rána už vím
že do Berouna bude jezdit vlak z Prahy
tunelem pouhých dvanáct minut až se to v roce 20

Vedl jsem nedávno debatu s jedním bohemistou, zda je například i nákupní seznam poezií, avšak k jednoznačnému závěru jsme nedošli. Snažil jsem se proto zjistit praktickým pokusem, jak to tedy je. Následující text je výsledkem onoho pokusu.

koupím v mžiku
šest rohlíků
litr mléka
jedna veka
kostka másla
ta by pásla
salám k tomu
a jdu domů  

krev stéká do stříbrné mísy
žena v černém svírá bílý šátek
ramena větrného mlýnu se točí
pěnivý příboj naráží na útesy krásné je rá

Kdo pozná, kde je havran.   havran sedí na věži
vždyť mu o nic neběží
takže co by neseděl možná o potravu jen
než však zčernal bíl

čtvrtá se blíží
a na nic nezbývá čas
pokud už bylo
před sedmi minutami
za sedm minut čtyři

bylo tak deset nad nulou
když jsem potkal ženu
zachumlanou v šále
a zeptal se jí
jak je na Sibiři koukala na mě
no jako vr