Výběr autora kvaj

ve virtuálním světě
kde dění je nahodilé a svobodné
topíme se v bahně fatalismu X nelze se už opřít o realitu
příčina se mění v nás

celkem se toho o ní hodně navykládá
třeba že nosí k minisukni polobotky
a do nich froté ponožky
skrývá tvář
jako kdyby byla smu

Světem jít vpřed,
pak zase zpět,
až se kruh uzavře.
Jít vpřed a nemyslet
na vše, co bylo.
Jen měsíc svítil,
když slu

             Kdysi jsem četl myšlenku, kterou prý napsala osmiletá holčička, protože je to ale dávno, nevím, jestli ji ocituji přesně: „Dospělí si m

     Starej Kejhal si honem oblíkl bundu a vyšel před dům, kam mu přepravce přivezl balíček. Z chodby se vrátil pro respirátor. Asi by se nestalo nic,

ty už víš
jak je tam
čas je prý řeka
a ty v ní
pevný bod
jsem sám
a čas mě svírá
neslyšíš
dnes už nikam

  nejrychlejší je světlo zatím ho nic nepředhonilo jak rychlá je ale tma   XXX   240 dní před smrtí mi Kryl řekl  50 oslavím s olašskými cik

  Fotka zachycuje duhu nad krajinou, pořídila ji moje milovaná žena.        Peníze nebo život! Tohle heslo prý křičeli lupiči na přepadené oběti. N

věřil – že vidí oceán
ale byla to jen bahnitá louže
věřil – že pluje na jachtě
ale byly to jen rozeschlé necky
věřil – že má vel

Pomíjivost   kapr je v tom nakonec sám
ještě se vzdorovitě zamrská na váze
a pak mu palička roztříští lebku XXX stane-li se tragédie<

Jícen draka   zabije-li hrdina draka
vždycky nastoupí jiný despota
nebo se stane tyranem sám přemožitel XXX kam putují nestravitelné č

bílé sněžné čepice
na hrotech kubistické zdi hřbitova
volavky popelavé xxx kradl už od čtyř let
ve třinácti byl obávaným zlodějem

  co věda vše nezvratně už dokázala
než nějaký blázen vybádal
že je to jinak xxx bavili se v putykách
o existenci boha a existen

ach jo
je to čím dál horší
podívej se kolem sebe
co se tady děje
– mínil známý rozhlédl jsem se po okolí
topilo se v mraz

Ventarola - trhlina v hornině na vrchu Boreč   roztřásla mě zima
naštěstí z ventarol stoupá
teplejší vzduch *** voda stojí za to

nevlídný pokoj
kde jsem pochopil
jak dlouho umírají vzpomínky dnes to vidím jinak
když se zavřela
spálenina na dlani
od taj

     Staří lidé často říkají, že v noci špatně spí a probudí se třeba ve čtyři ráno a už neusnou. Rozumem to snad chápu, ale nedovedu si něco takového

     V nekonečné a marné internetové debatě – co je a co není poezie a jaké jsou její atributy – kdosi napsal, že měl včera uzenku, a ta že byla jedna

brzy mně i jí došla řeč
v kavárně na terase
když už nebylo co říct
jen káva se šlehačkou
před námi pět metrů dolů
kousek as

Prolog
     Na internetu jsem našel báseň Infekce od Václava Hraběte a u ní někdo tvrdil, že coby mladý prý básníka dost prožíval, ale nyní má je