Výběr autora Horvis

Toto jsem složil v zimě, začátkem ledna, v noci (kolem půlnoci) na vymrzlé (okolo zasněžené) vlakové zastávce, když jsem jel z práce po odpolední směně.

MALUJU PO ZDECH TMOU

stojím, běžím, ležím...
vlastně čekám
hledám jiný kout

v uzamčené přítomnosti někam <

autobiografická Zhudebněno v kapele Chemici Kdo bude chtít, tak to najde na youtube: CHEMICI - V kráteru ps: to "jsme na dně" je samozřejmě dvojsmysl, text není explicitně o nějaké vesmírné odysee, alegorie a hra slov, s hořkosladkým nádechem (12/2014)

V KRÁTERU

unaveni bojem
vrávoráme životem
sbal si věci svoje
vesmír už je za plotem

přistáli jsme

jednou takhle na procházce

MILION LET POTÉ
kdyby Země byla jedna velká louka
a já jediný člověk co na ni kouká
co bych si měl pamatovat?
bylo někdy n