Výběr autora Martin Hašlar

...

  Pátého října umírala labuť na Hlávkově mostě vprostřed silnice, život kolem čpěl tou nénií tuze pomalou, odcházející krása, Ta bolí přece nejvíc

...

Někdy se procházím mezi lidmi
mezi drahokamy co se svůdně třpytí
jak, když procházím diamantovým potokem
a oni mě omračují svými

...

Někdy cítím hlouběji než muži dnešní,
prší a já na předměstí,
u lamp, co teď zhasnou v dešti.

Stojím jen tak promáčený,

...

V tichém schoulení,
co jen moje je a nikdo jiný
se nekouká,

v jemném znění dechu,
které ostatní neslyší,
ja

...

Někdy bych v ruce tak silně držel kohosi,
přitiskl ho k sobě, jak voda, co dotýká se ryb,
jindy zas prošel jen tak bez povšimnutí,