Výběr autora R.Chlup

Přijetí

Všechno mohlo být jinak,
mohl jsem zapomenout,
dostal jsem sice jen pravdy náznak,
ale už vím, jaké to je před tou horou pokleknout. N

Anotace: v duši

Mezi dvěma světy,
v srdci nezvěstný,
u hrobu žádné květy,
ve vybledlém světě bezcenný. Jsi blízko, přesto vzdálená,
ke zlaté minc

Manifest života

Hledal jsem ráj, který neexistuje,
já a bolest ve stísněném pekle koexistuje,
a tak se ptám, co bude dál,
když je můj život prázdný, po

Prozření

Vím, jaké to je cítit bezvětří,
Vím, jaké to je být sám,
Vím, jaké to je žít pozítří,
Vím, jaké to je být krám. Spotřební zboží vystav

očista

Za oknem mlha ranní,
stíny prchají před východem,
temnota nad otrokem paní,
vyháním hlasy otevřeným průchodem. Paprsky mrazík s sebou,

Dekadence

Hologramy duší stále v monitoru bledší,
půda plastová než hlína je sušší,
siluety matné jako textury se drolí,
vidět luxusu error mé sr

O naději

Každý den v ulicích tě hledám,
kdysi jsme běhali volní jako vlci,
tvůj dotek v dystopii postrádám,
ubozí červi topeni v cizí moci. Cí

vlastní cesta

Tahle cesta byla dlouhá,
v hrudi ostré kameny,
s každým nádechem žebra praskají,
ale tahle cesta bude dlouhá. Vlevo pomník mrtvých cit

Ztroskotání, rezignace

Světlo majáku protíná blikající mraky,
mořské vlny přes útes se přelévají,
z našich lodí vraky. Volání tonoucích ozývá se s větrem,
zt

Krysy jsou všude, nedá se jim věřit

Fuck you ratzs!

Nesnáším zkurvený krysy,
mají tak falešný rysy.
Nesnáším zkurvený krysy,
znetvořené pravdy obrysy.

Důvěra = duchovní sebevražda

Myslíš, že jsi něco více?
Pokora vzpomínkou na létem zahřáté líce,
průvan v noci sfoukl naše svíce.
Myslíš, že jsi něco více?

Stále je tma...

Čas mezi prsty protéká,
zvadlou kytici k prahu tvému,
dob dávno za obzorem zapadlých,
stín můj pokládá.

Pouliční

Když poprvé otevřeš oči, a to první, co ucítíš, je odmítnutí. Když se v životě vzdáš emocí a stane se z tebe kamenná tvář

V den jarního rozbřesku,
když oči prvně jsem otevřel,
na vůli žít tehdy jsem zanevřel.

Ulita prázdná,
z mořského

Očekávání štěstí, přijetí těžší cesty

V igelitu dušen, ústa po kyslíku lapají,
cigaretou na kůži pálen, srdce v dehtu utonulo,
tvá slova na mé duši škody páchají.
<

Jinakost, odpojenost, přijetí

Já cejch na čele mám,
dvě mince pro převozníka po kapsách skrývám.
Mezi černým a bílým břehem oceán,
hloubky jeho já nepoznám.

Hvězda padá, nebesa se otevírají
Černý závoj zahalen tajemstvím, o existenci naší vypráví
Kalich s krví se rozlévá, přesýpací hodiny na