Výběr autora tomkepka

Upřímnou soustrast všem pozůstalým

jak se to mohlo stát
jak se teď
nemám bát
o své děti
když ráno odvezu
dceru do školy
syna do školky

Budeme žít zítra nebo teď?

Dlaní tlačím si čelo
kéž bych uměl hrát na violoncello
pocit bytí, přesto hýří
rozdmýcháním nicoty
ráno znovu do rachoty <

Kdo to má s životem stejně?

V životě jen jeden sen
žít
teď
v životě jen jeden den
ten
dnešní
už je
pryč
a zase znovu