Výběr autora Lukino

Ma zivotni cesta mi brani v cili
a tlaci mne ke zdi kazdickou chvili,
ta jeji sila je dech berouci,
vsak chybi jiz na ni strojved

Takový malý návrat k tomu, že bývali jsme na počátku všichni nepopsaným listem. A bylo to krásné...

Je nádherné ráno, já na louce ležím,
já malý chlapec, napospas slunečnímu svitu.
Ta čirá duše, co všemu věří,
vzduch nádherně von

Podvečer... červánky... voňavý vzduch,
z dáli sem doléhá z vesničky ruch.
Na konci louky, zmožený staletím,
stává se nezřídka úkr

Je noc, ticho, vzduch nehybně stojí,
to jeden spí, druhý pracuje, někdo se bojí.
Ticho má vlastní řád, ukrutnou sílu,
jako když n