Výběr autora SDalí

Báseň ve volném verši o zmatené lásce dvou lidí.

Už jsou to skoro čtyři roky a já pořád sedím za tím stejným oknem
Jako mainská kočka hypnotizuji kondenzační čáry na obloze – spojí se v jednu?

Náhlá vzpomínka propojující jednu osobnost ve dvou různých časech.

Noční obloha jí připomíná tarantuli, jež se tiše dere skrz zbytky denního světla. Pevný vítr krade stromům poslední listy, které se nedokáží bránit. Z

Meditativní zápis.

Vzpomínám si na horké září, kdy jsem seděl na lavičce a shlížel na Munxar window, které bylo doširoka otevřené na Středozemním moři a dovolovalo malts

Surrealistický tok myšlenek. Samotný název sám udává povahu díla.

Třikrát zaklepeš na mé dveře. Vidím tvoji postavu, jak se rozpíjí za matným sklem. Pouštím tě do svého panství, každé okno schované za záclonou, plach

Pohlednice z dětství.

Sedím na terase, do které se vsakuje zářijový západ slunce. První měsíc podzimu se nedokázal přenést přes konec léta, proto na sobě nosím tričko s krá

Metaforické pozastavení se nad mladou láskou.

Stál jsem uprostřed zasněžené krajiny a připadalo mi, jako by mi na čelo dopadal písek ze Sahary. Můj nos zachytil cizí vůni, která mi připomínala aro

Jeho povaze jsem přihlížela odmalička. Tehdy jsme spolu pravidelně čekali v budově městské tělocvičny na naše matky, které chodily na lekce tance apac