Výběr autora bilekadam

Silnice protínala les jak přímka. Svažovala se mírně dolů, aby se nakonec dostala pod úroveň hladiny vodního kanálu, jenž se poklidně klikatil vedle n

když slunce schová se za obzor
ve zbývajícím světle
ztrácí podzimní park
na jiskřivé barevnosti

halí se do mdlých

„Ano. Jistě. Samozřejmě.“ Hlasem co nejúslužnějším se Alena snažila pracovní hovor dovést co nejrychleji ke konci. Telefon držela u ucha, myšlenkami p

v pokoji plném knih
s výhledem na řeku
jež plyne pod okny
jako čas

básník na konci cesty
ve vzpomínkách se

zapomenout oblíbený film
vidět jej jako poprvé
znovu překvapený a okouzlený

zamilovanou knihu
opět číst očima

Silnice šplhala od návsi kamsi vzhůru do polí. Za posledními domy se zařízla do svahu. Z obou stran ji lemoval skalnatý sráz. V místě, kde se skalní s

doznání
jak od Arthura Londona –
nebetyčný zločin!

uloupený verš
horší než uloupená vzducholoď

nezb

Pozoruhodné, jak rychle dokáže blankytně modrá obloha potemnět. Nebe nad hlavou jak z reklamy na letní dovolenkovou idylku proměnit v těžký ocelový př

Jakou podobu může mít smrt? Dáma úctyhodného stáří v černém plášti s kosou přes rameno? Elegantní pán, jak jinak než v černém odění, jenž blahosklonně