Výběr autora Ořešník

Vím, že má snaha byla na špatném místě. Stále však jsem rád, že jsem se alespoň snažil.

Sedím ve vlaku a mám jen svou hruď,
která se mění v zlámanou pruť.
Vše je tak chladné a vyprahlé snem,
který mi kdysi tolik hrál

nevím

Uprostřed louky s vichrem přímo do hlavy
stojí jedna křehká bříza, která opouští svůj stín.
A pod ní s něžnou trávou já přespávám.

Tuhle báseň jsem napsal s kytarou, takže proto to na hlavu opakování :D

Ztracená ve světě.
Touží snít ve městě
pod lampou za deště,
tak dekadentně.

Při myšlence vznětlivé
ona si p

Tohle jsem napsal dnes a na radu kamaráda posílám sem. Teprve začínám..

V přítmí podzimních listí
já hladím ti tvář.
V rozevřele vřelé bolesti
spílám o větru, jaký je lhář.

Sychravě ses