Výběr autora zrcadlo

Do hlasu
Do samoty

Do ne-času
Do temnoty

Do rána
Do ticha

Do hlavy
Do břicha

Modré nebe je nově
povlečeno do mraků,
které jsou scvrklé
jak obnošená kůže hrocha.

Kamínková mozaika
běží

Kapky spustily svou symfonii
na rozehřáté kočičí hlavy
do jarního podvečera
a naivně čekají na ovace.

Prádelní šňů

V kouři cigaret poznáš můj stín
co padá v polštářové křeči
do zaprášených hodin
probdělých nocí.

V nezávislé závis

Rozteklá do mléčnýho škraloupu,
odklapávám podpadkama svůj čas.
Rozhoupaná do léta,
nechávám se pročesat větrem.
Položená

Když dohořívá čas
a světlo už padá únavou,
když slaná přítomnost
mi stéká po tváři,
když vidím pravidelnost v chaosu

.....i slova umírají,
časem.

Pomalu mizí z tohoto světa
a zůstávají už jen ve starých knížkách.


I

Zase

Noční souznění zpocených těl
a nastokrát zlomený srdce.
Nahoře i dole,
na zemi i na stole,
byl jsi všu

Nesmrtelnost věčných útěků,
nejistota zrozená v každé minutě,
dech minulosti v zádech,
nesnesitelná směšnost problémů
a ti

Zabila jsem
pavouka jak má dlaň,
v bezútěšnosti bílých dlaždiček
budu se schovávat
a rozpoutám v sobě válku
dvou sv