Výběr autora zrcadlo

V kouři cigaret poznáš můj stín
co padá v polštářové křeči
do zaprášených hodin
probdělých nocí.

V nezávislé závis

Rozteklá do mléčnýho škraloupu,
odklapávám podpadkama svůj čas.
Rozhoupaná do léta,
nechávám se pročesat větrem.
Položená

Když dohořívá čas
a světlo už padá únavou,
když slaná přítomnost
mi stéká po tváři,
když vidím pravidelnost v chaosu

.....i slova umírají,
časem.

Pomalu mizí z tohoto světa
a zůstávají už jen ve starých knížkách.


I

Zase

Noční souznění zpocených těl
a nastokrát zlomený srdce.
Nahoře i dole,
na zemi i na stole,
byl jsi všu

Nesmrtelnost věčných útěků,
nejistota zrozená v každé minutě,
dech minulosti v zádech,
nesnesitelná směšnost problémů
a ti

Zabila jsem
pavouka jak má dlaň,
v bezútěšnosti bílých dlaždiček
budu se schovávat
a rozpoutám v sobě válku
dvou sv