Výběr autora steinos

Hromada špinavého listí, tleje tu na kompostu. Příroda si ho čistí, než dá se zas k stromorostu. Co takhle s člověkem? Tam je to stejný? Z

V okolí mého rodného domu, krásná tam zahrada. Já s láskou dodávám k tomu, že znal jsem ji zamlada.   Teď už v mých dvaceti, teď do ní necho

Dolejzám k lednici a táhnu hnátu pot setřu si ze svých mladických koutů nejradši bych dotknul se nějákýho drátu poslal by do mě pár smrtelnejch

On sedě v křesle a nohu přes nohu obraz, co tvořím si v hlavě já rád. Tobě já, dědo, mile rád pomohu z tohohle křesla pomalu vstát.   Až z křes

Je už dost pozdě a já necítím se zdráv. Ty tlaky, kručení, dloubaní a bolest zad. Teď v tuhle hodinu přemýšlím o nemoci. Vzala si dědu, babičku

Na kavalci schoulený, je neděle večer. Včera jsem chlastal, ze sebe bych brečel. Na mozku mám husté černé mraky. Ruce mě brní, špatně se myslí.

Polštář   Ten polštář pod hlavou sere mě příšerně. Serou mě všichni, co tady funěj. Já si jen počkám až postaví kříže mně. Jeden daj na nebe a

Váza prázdná v pokoji jest. Čím ji však naplním? Nebyl jsem schopen sám na svou pěst ulehnout ke kolejím.   Až na ně ulehnu, váza se rozbije.