Což je nadlidský čin,

S tebou sem dítětem

a věčnou svou nadějí

co do mě vkládáš Ty

jak zpátky lístky zmrzlý a jde to 

což je nadlidský čin

dokážeš nemožný

a já se to pochopit snažím

přítelkyně 

Maruško

si na vodě plachetnice

mezi mými utopenci duše

zachraníš mě ještě 

z Tveho dechu posledního i snad?

přeháním řekneš mi

si božská 

bojovná 

laskavá

věřím Ti

má drahá přítelkyně

Nebýt Tebe už není mne

si do deště 

ještě více si klenot světa

a smějící se mi asi co tu píšu:-)

....ne chápeš mého citu

kamarádko v dešti

přítelkyně

Důvěru sis získala

tu co sem v lidi ztratila

Si hrdinkou radostí 

laskavou 

a v bolesti si tu

a rozesměješ mých hrůz

do smíchu radosti

když to jde

a když ne neseš balvan se mnou

lehčí je ve dvou

má dobrá přítelkyně

Svět v souzněnî

dala sem Ti své já 

dala sem Ti srdce

kamarádko co to máš těžké

já taky.

Odreagování Ti dám....a zapomeneme na bolesti

Ty i já a na všechny trpké mraky

v duši a budu

jinak

než vždy ....A ty taky....

Si jiná než všichni

nechápu Tvou lásku 

v dešti když si ctností

mého já

dáváš víc než sem snad kdy dostala

....,

Až už mě Tý ani manžel nedokážete zachránit

nebudu to já a tak mě nechte jít.....

to je noční můra má

.....