Poslední zrnko písku

Chladné tělo

dech se skrývá v roklinách

smrti

děsivé temno mě poklo

k bezednemu chřtánu

chladných hrobů

duše

Spočinutí

Dech se topí

V hlubinách

ticho temno 

hrůzné po životě 

ať sem ráda že život kvete

V těžkosti a nárocích v bolestech a strastech

ale neuvadá

A ač nejsem ráda

že sem zklamala

ve svých nárocích co mám k životu 

ani já a nejsem už dokonalá

a nikdy sem nebyla

a všude vyčerpání a nepochopeni

sem jak

neživá a Ty taky

Ty ne. . Ty nesmíš být

Tebe miluju

tak mě nech snít 

poslední zrnko

co zůstalo

z hradu pisku v oblacích

Ach tak chtěla sem

mít vše

a teď je klid a ticho

a já píšu do koryta

často klamných zdání

co měli ste

a děkuju

za souznění těch co zbyli