Anotace: věnováno
Dneska až na vrchol
po vrstevnicích
ta tvá pořád hoří v milionu dalších svící
začal pršet sníh
a šero se snáší modrým dýmem na
paty
prý jsi jiná
kašleš
na chiméry a konvence
jsou přece plachý laně v lese
a rychlý dech bílých vlků
proplétá stopy co chtěj být spolu
každý sám si šije látá ty svý šaty
ty tvý
jsou
průhledný křik
havranů
každý sám...a přece...skláníme se k řece...ÚSMĚV.z.
03.02.2017 20:31:40 | zdenka
Ano. :)
04.02.2017 10:43:53 | Philogyny1
tvé vrstevnice potvrzují špice...:-)
22.01.2017 09:15:32 | básněnka
Přesně.. a že mají výdrž... :)
Děkuji.
22.01.2017 11:34:48 | Philogyny1
..krása uvězněná ve slovech:-))ST*
22.01.2017 07:31:49 | Nikita44
Děkuji, hlavně, aby se taky líbila adresátovi... :)
22.01.2017 08:28:39 | Philogyny1
..určitě bude:)
22.01.2017 17:46:06 | Nikita44
...šaty dělaj člověka-v těch svých z havraního křiku jseš osobnost magická-přesněji-ty šaty jen zdůrazňují Tvé úžasné vlohy..:-D* ST*
21.01.2017 21:26:17 | Frr
Děkuju, já si myslím, že máš pravdu, zdůrazňujou vlohy jedné můzy... :)
21.01.2017 23:01:03 | Philogyny1