Jednorožec
Jednorožec
Pohlaď běl hřívy, lesk stříbra a perleti,
do očí nevinných pohlédni krátce,
uzři roh tvora, jenž poklid snů snese ti,
zpívej mu píseň, co zní stejně sladce.
Lehounká kopýtka stébla trav nezkřiví,
pod jejich dotykem vše stále kvete,
pohled pln něhy, tak moudrý a zářivý,
tvor lesních stínů a paloučných světel.
Nevyslov jméno, jež lovce by zlákalo,
ponech ho kde je a dopřej mu volnost,
zemřel by, kdybys ho chtěla mít na stálo,
zachovej tajemství, jestli máš soudnost.
Komentáře (9)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Jednorožec...krásně jsem se zasnila...Je štěstí, že může zůstat tajemstvím .-)
Velmi pěkná báseň..ST..
02.10.2020 23:40:00 | Jaruška
krásně jsem se zasnil,díky.
Neviděl bych to tak černě,plno zvířat je plachých a dá se vidět s blízka.
Navíc takové inteligentní zvíře pozná dobrého člověka,pak ten pohled s očí do očí je k nezaplacení.
06.06.2014 08:58:33 | Danger
jj,
já se nebojím toho, co by udělal on, ale spíš toho, co by udělali lidé, kdyby se o něm dozvěděli... zvlášť někteří
09.06.2014 11:47:46 | Anjesis
Achjo... jednou bych se s ním chtěla setkat :3 Jen je strašná škoda, že by se ke mně nepřiblížil ani na deset metrů! :D
28.04.2014 14:21:25 | Aiury
:D
mno, ke mě by ho to asi taky až tak netáhlo, ale... :D
četla jsi knihu Poslední jednorožec? tam k nim mají na začátku moc hezký popis ;)
28.04.2014 16:15:45 | Anjesis
