Anotace: Všichni to znáte, jen obrazy vidíte jiné...
den nanic večer
hlt slivovice
mi splachuje pitomosti
do písku zapomnění
naopak stoupají páry
chlorozelené otravy
a beze stopy se rozpouštějí
v omítce stropu
do stran se rozletěly
a ve tmě zmizely emoce
z nichž odkapává zlost
až do vyschnutí
najednou jsem volný
ale na plech, na krupici...
záhy usínám s nadějí
že ráno bude nepopsané
a pero zítra jiné
Nulová naděje. Tak bych to nazval. Pravda.
16.04.2013 18:05:30 | VEDz RVAHEs
Tak nějak a nebo velice přibližně...
17.04.2013 00:22:30 | aravara