Slova

V nekonečném proudu slov
které do řeky života vypustím
Nebudu nikdy hotov
Slova se rozpustí než je uchopím

Slovem slova jsou zabíjena
Vypadávají ze hry
na nový řetěz
Je to jak vybíjená

Mizí písmenka a slabiky každým úderem
Kdo má víc slov je vítěz
o zbytky na talíři
se poperem

Pravda je skromná, tichá, pokorná
Lži jsou uječené
Proč to každý nerozpozná
a baští tučné titulky vypečené

Obezitou trpí lidstvo
sladká lež jako zákusek
Je to pěkné svinstvo
a přitom
stačí popojít o kousek

Hned čumíme s otevřenou hubou
všechny slova rázem došly
a hned víme
která slova tu zítra budou
Staré už mají
záruční list prošlý

Važme slova
Važme věty
Aby měla svou váhu
a byla pevně svázaná
Aby obstála před úlety
písmenek a slabik
Musí mít svou vláhu
aby rostla a byla plodná
aby i další byla svobodná
aby se z ní stal návyk

A myšlenka zůstala
jako slečna zadaná