Jen mrtvý kámen?

Jen mrtvý kámen?

Anotace: Něco o neživé přírodě a o nás...

*

Nenacházím důvod k hádce

a ani být na lidstvo nějak pyšný….

I s technikou, s uměním, se vším…

Jsme na světě tak krátce,

že vesmír si nás ještě ani nevšim…

 

To hory – ó – jsou ovšem jiná ráce, věřím…

Ty žijí miliony let, či déle – jak to vidím

však nějak pomalu… pro hrstku polověkých lidí

co žijí s bídou pár vesmírných vteřin

 

Hory vědí, jak je nám s naším strachem

však než podají pomocnou svou ruku

už tady zase nejsme, ani kamenem…

zas jenom pouhým prachem, 

v němž nejvýš nový krátký život klíčí…

 

A co my, ti hlupáci jepičí ?

píšeme o nich verše  vlastně lživé,

když tvrdíme, že hory nejsou živé…

Autor aravara, 13.09.2016
Přečteno 412x
Tipy 18
Poslední tipující: Jort, Móny, Amonasr, darksoul, Kett, zdenka, Frr, Philogyny1, jitka.svobodova, ...
ikonkaKomentáře (5)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

kolik podob máš...živote, lásko...krásné ,,zamyšlení,,,...ta chvíle byla a už není...z.

13.09.2016 16:45:52 | zdenka

"kameny smutky sny" /název jedné antologie básní Osipa Mandelštama/ :-D
ST*

13.09.2016 16:39:35 | Frr

Popsal jsi mé pocity, když přijíždíme do hor a já se omámeně dívám na tu krásu, co je nade mnou a pak...vždycky mi naskočí ta jedna myšlenka, nedá se odehnat, budou tu napořád, vysoké a majestátné, tak krásné a já už tu nebudu, už je neuvidím a v ten moment mi je do pláče, trvá to jen mžik, ale je to tak...

13.09.2016 15:47:31 | Philogyny1

Díky. Pocity máme stejné, jen ty slza mi nějak za život už vyschly, Snad už nikoho blízkého neopláču. V rodině jsem teď na řadě já...

13.09.2016 16:17:15 | aravara

Ta poslední věta...hlavou nám létají stejné myšlenky...

13.09.2016 17:09:45 | Philogyny1

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí