Modlitba

Anotace: Pro všechny beznadějné případy

Do zahaleného dne
vstoupila naděje
Do noci bezesné
se na mě měsíc usměje

Zbystřím zrak
na ten zázrak
obyčejného všedního dne
a čerpám chvíle příjemné

Jak málo stačí ke štěstí
budoucnost dál věští
posun na lince času
ve své panice otevírá krásu

Jakých citů je člověk schopen
když sám do sebe je potopen
a nehledí vpravo ani vlevo
Prostě jsem já to střevo

Odhaluji všechny své dny
otevírám se světu
Otevírám dveře pro své sny
a vnímám vůni prvních květů

Musím dál
pro mě život žít začal
Po stopadesátéšesté
začínám znovu a vězte

Není nic krásnějšího než začátky
Zapomenout na zkratky
a vydat se na dlouhou pouť
Na kapitánském můstku pevně vést svou loď
k dalšímu cíli

v jediné nekonečné chvíli
věčného bdění
svého chtění

Spokojeného života

Se chci pořád nalézat
a nikdy s tím nepřestat

Amen