Kdy kosi nezpívají

Kdy kosi nezpívají

Anotace: Vdova

*

Včera jsem koukal před sebe

do zelena

a myšlenky pustil

jen kousek před nos

na spodní větvi jabloně

sedí kos

zpívá a kouká na mne

úkosem

 

dnes tu létá kosice

z jabloně ke hnízdu v túji

a zpět

místo zpěvu křičí

to se pozná...

 

nevidím dravce

není tu kocour

tak proč?

 

pozdě odpoledne

sbírám spadaná jablka

vedle jednoho

leží kos

nezpívá

 

nesu ho pohřbít pod břízu

kde je klid

kolem mne lítá kosice

nekřičí

nezpívá

 

není už proč

 

není už komu

 

není už o čem

 

Autor aravara, 28.11.2018
Přečteno 399x
Tipy 17
Poslední tipující: Jeněcovevzduchukrásného, enigman, Móny, jitoush, Frr, Malá mořská víla, Amonasr, Kapka, šerý
ikonkaKomentáře (18)
ikonkaKomentujících (9)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Pro mne to tak velká sranda nebyla. Já jsem měl krátce předtím ženu v nemocnici a celé dny jsem chodil jak Fučík - od okna ke dveřím a zpět... Cítil jsem s tou kosicí...

04.12.2018 09:17:33 | aravara

ale lítá...

29.11.2018 12:51:31 | enigman

mám s ptáčky i jinými zvířátky zážitky ..které by mi nikdo neuvěřil a ani bych je nedokázala popsat tak krásně a citlivě jako Vy ;)

29.11.2018 07:45:09 | Móny

Móny - další dílko je povídka připsaná tobě, ale číst ji mohou všichni...

30.11.2018 09:44:03 | aravara

.....Jednu sezónu nám kosí partneři v prodejním skleníku vyvedli kosí omladinu.....bylo zajímavé mít možnost je pozorovat při všech těch činnostech tak zblízka....vím,jak drží pospolu......Ji.

28.11.2018 21:04:02 | jitoush

Jo... Dr. Karel Drábek, ornitolog, tvrdí, že u kosů je možno pozorovat sklon k celoživotní monogamii... což je optiomálně tak 5 let

30.11.2018 09:42:31 | aravara

báseň, která takhle dokáže rozesmutnit, nebolí...ST :-D*

28.11.2018 20:50:28 | Frr

No jo, kosí rodinka je pracovitá: nevíme jak vypadá housenka a jiní návštěvníci...

30.11.2018 09:39:19 | aravara

Zrovna včera jsme našli poštolku bez hlavy, mají hnízdo na lípě před domem...nevím zda jej ta druhá teď opustí
:(

28.11.2018 20:43:14 | Malá mořská víla

I my máme poštolku a nejen pro sebe.
Táboří již několik let v úhlu sloupu vysokého napětí a ne sama...
Na našich zahradách ani myš...
Každé poštolky škoda.

29.11.2018 12:54:36 | aravara

Právě...myslím, že u nás vystrnadily kuny...nevím zda je to možné :)

30.11.2018 19:30:35 | Malá mořská víla

Zrovna jsem dneska psala, že když odejde jeden, tak i ten druhý, někdy...
Mám ráda tvoji poezii.

28.11.2018 20:03:59 | Philogyny

děkuji ti velmi, óčeň, very, moc...

29.11.2018 12:50:46 | aravara

Ach jo... nálady nepřidalo, STejně mi taky nebylo do zpěvu. Ale je to krásně napsané, prožité snad. Máš je rád... (nemyslím vdovy :-))

28.11.2018 16:02:12 | Kapka

35 let na zahradě, to toho člověk zažije... díky a ahoj

28.11.2018 19:59:05 | aravara

Případy, kdy jsme s odcizovanou přírodou ještě za jedno. Pěkné motto v pěkných verších.

28.11.2018 15:31:03 | šerý

Díky, šerý, čím lépe jsem poznal lidi o to víc mám rád zvížata... díky a drž se!

28.11.2018 20:00:16 | aravara

Ano, já zrovna tak.

28.11.2018 21:29:10 | Kapka

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí