ZAMRAČENÁ OBLOHA

 

Když v tichu mraků slzy slyším

u otazníků samoty,

svou hranu trýzně neutiším

v minutě noční prázdnoty.

 

Poselství z hvězdy nekonečna

nenávist mírem omráčí,

než maska slávy nebezpečná

daruje duši bodláčí.

 

U hrobu srdce slyším slova,

že samota je svobodou

a rovněž láska opravdová

je v době moru náhodou.

 

Opuštěn mlčím v zemi stínů,

než přijde prorok záchrany –

snad v chladu zimy nezahynu

sám světem provždy zklamaný.

 

https://www.youtube.com/watch?v=nFEhIuhvBd8&t=2s

(druhá část)