Hvězdičky slov
pomalu se snáší
do tichých duší
Vítr času
odnáší slova
do říše zapomnění
Na počátku bylo ticho
Bude také na konci
A mezi tím, hudba slov
Slova,
zasetá v duši
někdy vzklíčí
Tu růže
Tu bodlák
Tu jabloň
Slovo uzraje
Strom vydá svůj plod
Ve správný čas
Ano. Krása je všude. Jen ji vidět.
21.01.2023 12:41:02 | kozorožka
i bodlák krásně kvete...a léčivou sílu má větší, než všechny ty krásné...
21.01.2023 09:36:11 | stormeater
...jsou bohužel i jedovatý slova, co se hojně do duší rozsévají...ps: a na počátku nebylo slovo, ale zvuk...který nakonec dozní...pak bude ticho.
20.01.2023 18:17:33 | Marten
Slovo má ohromnou moc. Toho by si měli materialisté všimnout. :-)
21.01.2023 17:23:14 | kozorožka
slova zasetá v duši... někdy vzklíčí i po letech, úrodná je půda naší duše...
krásná*
20.01.2023 17:13:39 | Sonador
Přesně tak. Někdy zrají velmi dlouho. Díky
21.01.2023 17:21:48 | kozorožka
"Na počátku bylo ticho / bude také na konci. A mezi tím, hudba slov." To je moc hezky pobásněné*
20.01.2023 14:50:13 | šerý
Díky :-)
21.01.2023 17:21:05 | kozorožka
To je ovšem umění ... vydat plod ve správný čas... Řadně uzrálý... Moc dobré :)
20.01.2023 14:12:41 | Narra
Ano. Musí k tomu člověk dozrát. Díky
21.01.2023 17:20:44 | kozorožka